Nevhodná doba, nevhodné místo

Dr. Michael LaitmanOtázka: Mohl byste nám prosím říci o vašem prvním setkání se Světlem, a o vašich zkušenostech s opuštěním sebe. Prosím řekněte nám, jaká objasnění a myšlenky jste ten den měl.

Odpověď: Stalo se to, když jsem jel se svým učitelem na lekci. Bylo to v lijáku, pevné bloky deště. Na půli cesty  mi auto vyplivlo.

Byli dvě hodiny ráno, opuštěné místo, nikde živáčka. Kdo by také šel ven, v takovém počasí? Zastavil jsem se. Nedalo se nic dělat. Vylezl jsem ven z auta, otevřel kapotu, ale to jsem to udělal ještě horší, déšť zaplavil motor. Ukázalo se, že můj karburátor praskl. Proklínal jsem sebe a celý svět, nasedl jsem zpátky do auta a najednou, ze všeho toho zoufalství, jsem pocítil Stvořitele.

Opravdu! Nedělám si legraci. Je to pravdivý příběh. Samozřejmě, že předtím i po této situaci jsem zažil různé pocity, jako vy všichni. Proč jsem uvedl tento příklad?  Protože k tomuto druhu setkání obvykle dojde v absolutně nevhodnou dobu a místě, a vypadá to, jako by to s naším vnitřním stavem nesouviselo.

Procházíme procesem akumulace, který trvá docela dlouhou dobu v závislosti na naší inspiraci, předešlém stavu a mnoha dalších podmínkách; pak se v nás ukáže. Zpravidla se tak děje bez vnějšího ruchu. Nemusíme kvůli tomu meditovat nebo mít nějaké specifické pocity.

Když se to má stát, stane se. Nicméně bychom měli pokračovat v práci systematicky.

[112350]

Z kongresu v Petrohradu 12/07/2013, 1. lekce

Nastavení komentářů | Share Feedback | Ask a question




"Kabala, Věda a Smysl Života" Komentáře RSS Feed

Následující příspěvek: