„Když člověk prodá svou dceru za otrokyni, nedostane se ona na svobodu tak, jak se dostávají otroci“ (Tóra, Exodus, 21:7)

Tóra je jen o korekci touhy. Otroctví je, když jedna touha patří do jiné silnější touhy, která ji může opravit. Takže v dávných dobách lidé žili kolektivní, společenský život.

„Moje dcera“ je přání, které jsem objevil, ale nemohu ho opravit sám. Nemůžu si vzít svou dceru, nemůžu zplodit další úroveň svého potomstva. Takže při vývoji mých tužeb, nepřipojuji přání s názvem „dcera“ jako otec, nepřicházím k ní se svým Masachem (obrazovkou), protože ji musí ovládat jiný Masach, jiné přání. To znamená, že patří druhému. Prodávám ji tak, že bude patřit někomu jinému.

Proto se tak říká, že „nedostane se ona na svobodu tak, jak se dostávají otroci.„, protože ženské touhy patří pouze do Biny, kde jsou.
[111626]
Z „Tajemství věčné knihy“ KabTV v 11/03/13

Filed under: Tóra - Žádné komentáře→

Otázka: Je psáno: „Miluj svého přítele jako sebe sama.“ Kdo je „váš přítel“ pro člověka, který má bod v srdci?

Odpověď: Obecně platí, že dáváme jméno „svého přítele“ každému člověku na světě, který byl pro nás cizí a stává se blízkým, vaším přítelem.

Pro člověka s bodem v srdci jsou dle hierarchie „jeho přátelé“ ti lidé, kteří jsou s ním na cestě, přátelé ve skupině. Můžeme k nim být otevření, můžeme se s nimi zabývat spojením a jednotou, ve vzájemné podpoře, k realizaci systému duchovního spojení. Nenacházíme se v této skupině náhodou, patříme k jedné vnitřní vyšší části systému, a proto jsme společně. V první řadě je třeba vytvořit mezi námi podmínky, jako je „láska k druhým“.

„Láska k druhému“ se určuje podle toho: Začínám cítit touhu mého přítele, jeho potřeby nad svými vlastními.

Pojem „Miluj svého přítele jako sebe“ se rozumí výše než sebe, mnohem víc než sebe. Dnes miluji sebe víc než celý svět. To znamená, že i ve vztahu k mým přátelům, musím pracovat tímto způsobem, že pro mě budou důležitější než kdokoli jiný. To je získávání atributu odevzdání, když pochopím jejich největší touhu – dosažení cíle, odhalení vyššího systému jako mou osobní touhu a pomáhám jim v tom. Pokud pro mě, duchovno mých přátel je vyšší než já, pak v tu chvíli dosáhnu odhalení.

Láskou máme na mysli, ne to, co je obvykle myšleno jako láska v tomto světě, ale zejména pomoc těm, kteří jsou s námi na cestě tak, že dosáhnou svého cíle. Láska se nazývá naplňování touhy druhého.
[111114]
Z Příprava na kongres v Krasnojarsku 13/6/13

Filed under: Duchovno, Skupinová práce - Žádné komentáře→

Otázka: Řekl jste, že bychom neměli dávat naše naděje do kongresu, že bychom neměli očekávat žádné potěšení, ale že bychom měli pracovat pouze nad ním a stát se příkladem pro ostatní.

Odpověď: Cílem stvoření je činit dobro stvořeným bytostem! Proto bychom měli očekávat přijímání potěšení, ale potěšení z dávání přátelům a skrze ně Stvořiteli.

Potěšení je cílem stvoření, mám se těšit. Pokud se netěším, ale pláču, jsem opačný cíli stvoření a daleko od Stvořitele.

Čím více se přibližujeme ke Stvořiteli, tím více si užíváme. Všechny úrovně duchovního žebříku jsou vzestup k pocitu stále většího a nádhernějšího potěšení! Zdá se, že jste dosáhli vrcholu a pak najednou cítíte takové pocity , že se můžete jednoduše zbláznit. Ale nemůžete se zbláznit, protože máte Masach (clonu/obrazovku). Pokud byste neměli Masach, i nejmenší duchovní potěšení by spálilo všechny vaše pojistky.

Potěšení, které cítíte, je radost z dávání, radost z lásky a naplnění vašeho milovaného přítele.

Vidím, že máte smutnou tvář. Nemůžete si představit, že naplňujete někoho, koho milujete? Milujete někoho v tomto světě, vašeho syna přinejmenším? Dokážete si představit, jak si užíváte, když mu dáváte dárek a že vám přináší radost, když vidíte jeho potěšení, jak skutečně cítíte radost v jeho nitru? Cítíte potěšení, když cítíte jak ochutnává něco dobrého, nebo se raduje z určité hry, jako kdybyste byli v něm?

Máme takové hmotné příklady, které můžete použít také ve spiritualitě. Ale ve spiritualitě se tato láska neobjeví přirozeně, proto budete muset požádat o pomoc, postavit ji uvnitř sebe reformujícím Světlem. Už byste ale měli chápat to, že se můžete těšit faktem, že si užívá ten, kterého milujete.

To znamená, že vše, co potřebujete, je láska Stvořitele! Když si užívá vaše činy, budete cítit jeho potěšení z vás stejnou měrou. Tím, že přinesete Stvořiteli vaši drobnou dobrou náladu, vynásobíte ji 620 krát, protože Stvořitel je trochu větší než vy a obsahuje vše, co je.

Můžete znásobit své úsilí a své potěšení jejich převedením k němu, protože on si vás užívá 620 krát více, a obdržíte od něj potěšení, které je 620 krát větší. Tak postupujeme po duchovním žebříku, a to všechno je naše práce: naplnit světlo 613 touhami a dalšími 7 přídavnými, Malchut sám, celkem 620 tužeb.
[111446]
Z 1. části denní lekce kabaly 03/07/13, spisy Rabaš

Filed under: Skupinová práce, Vnitřní práce - Žádné komentáře→

Vážení Priatelia!
Slovenska Skupina pozýva Všetkých , ktorí nemali možnosť dostať sa na kongres v Sankt Peterburg (12 – 14 júla 2013), do Šamorína (predmestie Bratislavy) Slovensko na podporu tejto Veľkej akcie.
Príjemnú rodinnú atmosféru budeme vytvárať Spoločne!! Účasť vo všetkých aktivitách Sankt Peterburského kongrese v živom prenose, spoločná raňajky, obedy, večerí, coffee breaky, prechádzky pozdĺž pobrežia Dunaja, vás bude stáť 20 eur /na osobu na 3 dni, náklady na hotel 24 až 35 eur za noc pre dvoch ľudí. Muži majú možnosť spať zadarmo v mieste konania kongresu.
Svoju účasť potvrdili priatelia z Maďarska a Českej republiky, a Vy to urobte tiež v akomkoľvek jazyku, vo voľnej forme, spolu s ďalšími organizačnými otázkami prostredníctvom emailu levizolo6@gmail.com.

Spoločne!

~ Slovenska Skupina ~
Sankt Peterburg čeká!!

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

…je řečeno: „Pracujte pro Stvořitele v radosti“, tj radost přichází k člověku z toho, že pracuje pro Stvořitele.
Ale pokud pracuje bez radosti, je to od nedostatku víry v velikost a důležitost Stvořitele, jinak by se určitě radoval a měl pozvědnutou náladu bez jekékoliv přípravy. Člověk se totiž nemusí starat o to, aby dostaval radost z práce, ale musí se připravit na uvědomění toho, pro Koho pracuje, nakolik On je důležity. A pak jako vysledek bude mít radost. Je zapotřebi řict si, že pokud není radost z práce, je to náznakem nepochopení velikosti Stvořitele. A pak musí pracovat nad svoji vírou v Jeho velikost.
Znamená to, že člověk nemusí pracovat nad tím, aby měl radost z práce pro Stvořitele, ale vynakládal úsilí pro pochopení Jeho důležitosti a velikosti. Všechno čím se člověk zabývá, studuje, plní přikázání, musí byt proto, aby byl poctěn pochopením velikosti a důležitosti Stvořitele. A v míře získání pocitu Jeho velikosti, bude moct přirozeně se anulovat ve vztahu k Němu a bude mít přáíi a snahu sloužit Mu.

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Kongres v Krasnoyarsku. Lekce 4

Otázka: Jaké principy musí být založeny ve společnosti budoucna a mají vzájemné spojení s duchovním světem?

Odpověď: Ve společnosti budoucna působí absolutně stejné kabalistické principy, jako v duchovním světě. Je to stejný kabalistický systém komunikace napravených částí vesmíru, napravených duší, popsaných a vysvětlených pozemskou řečí, nic víc.

Buď mluvíme o tom, že se musíme sjednotit podle kabalistických principů, to jest „Víra nad rozumem“, „Anulování“, „První zkrácení“, „Druhé zkrácení“, „Odražené světlo“ atd., nebo mluvíme o tom samém „obvyklou řečí“, že navzdory svému egoismu, se lidé musí začít spojovat. A pak mezi sebou pocítí projevení zvláštní společné síly, kterou je ve skutečnosti vyšší světlo.

21.06.2013, 14:26 [#110500]

Ze 4. Lekce kongresu v Krasnoyarsku, 14.06.2013

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Otázka: Před deseti lety měl každý člověk svůj vlastní ideál nějakého druhu, a všechny druhy kolektivů (komunit) mohli pracovat prospěšným způsobem. Zatímco dnes, všechny ideály, které jim dávaly energii, náhle zmizely. Dá se říci, že se objeví nějaký nový jediný ideál na jejich místo?

Odpověď: Ano, je to ten druh ideálu, kterým prostřednictvím dohody mezi námi se správnou komunikaci mezi námi, začneme naplňovat sami sebe pocitem vyššího bytí, mnohem vyšším než by kdokoli jiný cítil sám. A lidé budou připraveni dát pro to vše! Jinak jaký život by to byl? Bylo by děsivé dívat se dolů. Touha vznášet se bude existovat stále.

V naší jednotě musíme najít společnou kolektivní sílu, která nám dává vitalitu, spojuje, podporuje a vyživuje nás vzájemně, sílu, která existuje ne v každém z nás, ale je vytvořena mezi námi pouze prostřednictvím správné integrace do pravé vzájemné spolupráce.

Otázka: Pokud cizinec dorazí do kolektivu jako je tento, byl do něj úspěšně integrován a dosáhl společného cíle, co by cítil?

Odpověď: Člověk by dosáhl na úroveň zcela jiného života. Najednou by pochopil, že v tomto životě je možné mít takové pocity, takové podněty, které nemají nikde: ani doma, ani v rodině, ani na ulici, ani ve velkých obchodech kdekoli. Není možné je vidět v televizi, nelze je nalézt na internetu, a tak jsme v depresi, jsme ve „vyhořelém“ stavu.

A zde člověk najednou začíná chápat, že „vstoupil a proniknul“ do nějakého jiného světa! Nejen, že je plný štěstí, ale také „vnitřního světla“ zcela odpojen od všech fyzikálních jevů.

Je připraven pracovat za nic, jak se říká, kvůli myšlence, jen pro pocit ztělesnění světla, který mu dává život.
[108991]
Z KabTV „Through Time“ 3/20/13

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Doporučil jsem manželským párům dělat workshopy, společné diskuze a praktická cvičení. Začněte otázkou: “Co znamená, ‘jeden je obsažen v druhém’ z pohledu soudu a z pohledu milosrdenství?“

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Jestli strádáš, znamená to, že je o tobě napsáno: „Hlupák sedí se složenýma rukama a kritizuje sám sebe“. Mít silné okolí, citlivé ve vztahu k tobě, do kterého se nestydíš spadnout do náručí a úplně se do něho zapojit – je to ohromné štěstí. Tehdy nebudeš strádat a ihned najdeš prostředek proti svému strádání a otočíš celou situaci pro své blaho. Pokud se kritizuješ- je to náznak, že jsi nedokázal přesně určit, odkud k tobě přišla bolest, proč, od koho, za jakým cílem. Zapomněl jsi, že „Není nikdo jiný kromě Stvořitele“- „On je první a On je i poslední“. A ty si připisuješ tuto bolest, jakoby jsi jí vyvolal a sám jsi za ní vinen. A proto sám sebe trápíš. Ale pokud si spojíš všechno, co se odehrává se Stvořitelem – s procesem nápravy, a ne se slepým osudem, pak se přestáváš kritizovat a okamžitě obrátíš špatnou náladu v prostředek pro vzestup, pro spojení se Stvořitelem, který ti poslal tuto situaci proto, abys s Ním vešel do kontaktu.

[110430]

Z lekce o článku Rabaše, 06/06/2013

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Otázka: Během přípravného období, jsou tam také stupně, nebo je to jeden stupeň jako celek, a pouze vstupem do duchovního světa začneme stoupat 125ti stupni?

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→