Odpověď: Po kongresu opravdu došlo k objevení se pýchy, především v Evropě. Každá část světa má své typické problémy a slabosti, Evropa a Rusku jsou v tomto smyslu rozdílné.

Co je pýcha? Ve vztahu ke komu a k čemu? Člověk si toto musí sám ujasnit:

• Cítím pýchu, protože všemu rozumím a vše chápu, něčeho jsem dosáhl a nyní jsem velký a mám vše. To pomine a zmizí samo za pár dnů.

• Cítím pýchu, protože jsem několik úrovní nad kýmkoli jiným, a oni jsou nešťastní, perou se se svými malými krizemi, zatímco já jsem nad nimi, vše chápu a vlastně se ani o nic nestarám, neboť na ně hledím shora. To je špatně.

Když mluvíme o spojení a o skutečnosti, že mezi námi musíme napravit roztříštění, pak bychom se případně měli obávat o každého, jako o své děti. Nemyslím si, že byste k lidem takto přistupovali, pokud jste cítili, jako by byli vaše děti, a to je přesně, jak bychom k nim měli přistupovat.

Vlastně nevidím důvod, proč byste měl být pyšný. Co je na Vás tak zvláštního? Čeho jste sám dosáhl? Ničeho.

Byl jste ve skupině, byl jste přiveden, postrčen, a různě na Vás bylo pracováno. Pasivně jste se účastnil bez pochopení podstaty toho proč a kam by to mělo vést. Ani jste nezaznamenal současný stav a nevíte, jaký je. To znamená, že Vaše činy nebyli soustředěné a dostáváme se k tomu, že jste měl štěstí. Takže na co jste pyšný?

Povím Vám z osobní zkušenosti, čím výše člověk stoupá, čím více postupuje a dostává se blíže ke Stvořiteli, o to pokorněji a níže se cítí. Je to proto, že vidí konat nekonečné Světlo, které vše zařizuje, v každém okamžiku, že vše tvoří a oživuje.

Pokračujte v práci a pocit pýchy přejde. Hlavní je, aby Vás neodvedla od Vaší duchovní cesty. Pokud existuje nějaké rozptýlení a vy se chováte jako tvrdohlavé děti, jsem na to zvyklý. Nedá se nic dělat, jen se přes to postupně dostat. Naučíme se jak.

[113122]

Z 1. části denní lekce kabaly 21/07/2013, “Víra nad rozumem”