Soud a milosrdenství u rodinného krbu

Dr. Michael LaitmanDoporučil jsem manželským párům dělat workshopy, společné diskuze a praktická cvičení. Začněte otázkou: “Co znamená, ‘jeden je obsažen v druhém’ z pohledu soudu a z pohledu milosrdenství?“

Soudem se má na mysli, že konám pro dobro svého ega a milosrdenstvím, že konám pro dobro ega své ženy. Mým úkolem je ujasnit si, co znamená „střední linie“, kde se neustále snažím udržet rovnováhu mezi soudem a milosrdenstvím. To znamená, že se snažím věnovat své ženě jak nejvíce jsem schopen, ale dělám to kvůli tomu, abych od ní získal dobrý příklad, získal dobrou reakci, myšleno dobrý vtah z její strany.

Pokud se zajímám jen o sebe, tomu se říká „levá linie“. A když beru v potaz ego mé ženy a jsem připraven splnit vše, oč mě žádá, tomu se říká „pravá linie“. Jinými slovy, levá linie je soudem a pravá linie je milosrdenstvím.

Levá linie, neboli soud, jsou všechny mé požadavky, které svému partnerovi představuji a chci po něm, aby je naplnil. Pravá linie, neboli milosrdenství, jsou všechny požadavky mé ženy vůči mně. Takže je jasné, že soud a milosrdenství, pravá a levá linie, si navzájem odporují.

A kdy spolu přestanou bojovat a budou schopny přijmout úplné naplnění? To je možné pouze tehdy, jestliže se jeden stane sluhou druhého.  Tak je to při jednostranném rozhodnutí, kde ze své ženy udělám sluhu a biju jí tak, aby mě poslouchala, nebo to ona tak dělá se mnou.

To je ale příležitost pro nás pro oba, abychom se dokonalým způsobem navzájem naplnili, o mnohokrát více, než otročením partnera. K tomu je zapotřebí, aby každý obsáhl ego druhého.  Je jasné, že musíme pracovat jen na spojení mezi námi. A pak čím více dokáži naplnit ego své ženy a ona naplňuje moje ego, o to více naplňujeme sebe.

Jak neztratit rovnováhu? Za tímto účelem se musíme držet ve sdíleném pocitu spojení mezi námi, v určitém bodu rovnováhy, jako bychom byli na špičce jehly. Potřebujeme takový spojovací bod, trošku jednoty, která vyžaduje reciprocitu, abychom nepřepadli přes palubu a neztratili rovnováhu.

Tady vyžadujeme sdílený pocit, kterému se říká „párování“, ve kterém jsme oba spojení jedním přáním vzájemného dávání kvůli oboustrannému spojení. Uchopíme ego nás obou jako prostředek, kde jeho naplněním vybudujeme spojení mezi námi. A pak se tomuto sdílenému bodu, který nás spojuje, říká „clona.“

Oba dva jsme spojení dohromady vzájemným přáním naplnit se navzájem a snažíme se neztratit rovnováhu tím, že se stále cítíme jako jeden celek. A tento pocit je v nás po celou dobu obnovován a posilován: Vždycky se v nás objeví nové pocity a myšlenky, které nás posunují vpřed. Nikdy nepřešlapujeme na místě.

[110511]

Z pořadu KabTV “Nový život #46”, 08/01/2012

Discussion | Share Feedback | Ask a question




"Kabala, Věda a Smysl Života" Komentáře RSS Feed

Předchozí příspěvek:

Následující příspěvek: