Jestli strádáš, znamená to, že je o tobě napsáno: „Hlupák sedí se složenýma rukama a kritizuje sám sebe“. Mít silné okolí, citlivé ve vztahu k tobě, do kterého se nestydíš spadnout do náručí a úplně se do něho zapojit – je to ohromné štěstí. Tehdy nebudeš strádat a ihned najdeš prostředek proti svému strádání a otočíš celou situaci pro své blaho. Pokud se kritizuješ- je to náznak, že jsi nedokázal přesně určit, odkud k tobě přišla bolest, proč, od koho, za jakým cílem. Zapomněl jsi, že „Není nikdo jiný kromě Stvořitele“- „On je první a On je i poslední“. A ty si připisuješ tuto bolest, jakoby jsi jí vyvolal a sám jsi za ní vinen. A proto sám sebe trápíš. Ale pokud si spojíš všechno, co se odehrává se Stvořitelem – s procesem nápravy, a ne se slepým osudem, pak se přestáváš kritizovat a okamžitě obrátíš špatnou náladu v prostředek pro vzestup, pro spojení se Stvořitelem, který ti poslal tuto situaci proto, abys s Ním vešel do kontaktu.

[110430]

Z lekce o článku Rabaše, 06/06/2013

Filed under: Duchovno | Add Comment →