Daily Archives: 27. 6. 2013

Vada nesouhlasu

Dr. Michael LaitmanBaal HaSulam, “Mír ve světě:” A v našem tématu, přínos každé osoby v rámci kolektivu je posuzován ne podle jeho vlastního dobra, ale podle jeho služby veřejnosti. A naopak, hodnotíme zlo každého jednotlivce pouze podle toho, nakolik poškodí společnost obecně, a ne podle jeho individuálních hodnot. 

Tyto věci jsou křišťálově jasné, jak z pohledu pravdy v nich, tak z pohledu dobra v nich. Je to tím, že co se nachází v kolektivu, je pouze to, co se nachází v jednotlivci. A prospěch kolektivu je prospěchem každého jednotlivce: ten, kdo poškodí kolektiv, bude sdílet i toto poškození, kdo přinese společnosti prospěch, bude se podílet na tomto prospěchu, protože jednotlivci jsou částí celku, a celek nemá větší hodnotu než součet všech jeho jednotlivců.
Egoismus nám nedovolí toto pochopit a přijmout, že zkresluje obraz. Nicméně, když se na věci podíváme nezaujatě, nestraně, budeme vše muset přijmout takové, jaké to je. Pokud sledujete běžnou logiku, je jasné, že je to tak, jak to má být. Příroda je jednotný integrální mechanismus, a obvykle, každá část v ní závisí na každé další, a systém jako celek závisí na všech jeho částech. V takovém případě, samozřejmě, prospěch kolektivu a jednotlivce je ten stejný.
Otázka: Ale jednotlivé ozubené kolečko v tomto mechanismu nemá svobodnou volbu. Tak  jaký to má smysl, jestli je dobré nebo špatné?
Odpověď: Vskutku, ozubené kolečko samo o sobě nemá svobodnou volbu. Nemůže se rozhodnout, zda se má otáčet ve prospěch komunity. Každý dělá, k čemu je on či ona předurčen dělat shora. Nicméně, tento systém má jakýsi mechanismus podobný spojce: je to o tom, do jaké míry se vnitřně zapojuji do tohoto „motoru“, abych rotoval s ním, bez jakýchkoli otázek.
Otázka: Takže máme svobodnou vůli?
Odpověď: Znamená to se chtít otáčet nebo se otáčet nedobrovolně. Moje svoboda je v souhlasu. Pracovat budu tak jako tak, buď „pod nátlakem“, pod tlakem „válce vývoje,” nebo za svého vlastního souhlasu, s radostí. Celkově vzato, systém je dokonalý a pracuje s absolutní účinností, ale cítím ho a vnímám do míry svého souhlasu s jeho prací. Navíc, ostatní to vidí stejně, a tak na konci, všichni cítíme osobní či kolektivní vadu nesouhlasu – individuální či systémovou. Naše vnímání však nemá na systém vliv.
Otázka: Jak je možné nápravu uspíšit?
Odpověď: Chtít souhlasit s prací systému, s pohybem jeho částí. To změní v mých pocitech vše. Ve skutečné realitě nic nepřidávám ani neberu; rozdíl je pouze v tom, nakolik je její obraz zkreslený „rušivým zrcadlem“ mého egoismu. Celý život se odehrává na tomto plátně, kdy sebe „vykresluji“ ve vztahu k pravému systému, nesouhlasíc s ním tím či oním způsobem. A tomuto obrazu říkám „můj svět.“ V podstatě je to snímek, výraz mého nesouhlasu s původní přírodou, absolutní láskou. Celá má bytost je projekcí na jakousi „obrazovku“, vykreslující tento „rozpor v názoru.“ Nevidím skutečný systém; nevidím nic, než mé vnitřní vady.
Otázka: Existuje taková věc, která je oddělena od celistvosti vnímání, můj osobní „kout“?
Odpověď: Ano. Mohu svá přání cítit do míry jejich protikladnosti systému. Tak, můj svět, jako duchovní realita, se také skládá z 613 částí, ale každá z nich se mi jeví jako opak vůči celku. Tato protikladnost se dělí na 125 stupňů či stádií ekvivalence či ne-ekvivalence. Nyní jsem kdesi za 125. stupněm, v úplném odloučení, v absolutním nedostatku porozumění. Pak, jak na každém stupni rostu, odhalím rozdíl mezi mnou a systémem ve větším rozlišení, a napravením těchto vad se dostávám blíže k souhlasu, k „úplné víře“, plnému přilnutí.
Takže, prozatím, vidím a cítím sebe ve vztahu ke stavu, který mi chtějí ukázat. Samozřejmě, že pro srovnání, mi není ihned nabídnut svět Nekonečna, ideální systém přírody, Stvořitel. Není to možné, protože dokáži rozlišit pouze nepatrný rozdíl, jako dítě, které je pobízeno, aby si ve třídě dobře vedlo, a když uspěje, bude pochváleno „A-čkem“.
Zároveň si musíme uvědomit: Nyní vidím sebe a nic víc.
 
[110682]
Ze 4. části denní lekce kabaly 24/06/2013, Spisy Baal HaSulama “Mír ve světě”