Odpověď: Když něco projednáváme, sjednocujeme se mezi sebou, navzájem se sytíme. Dejme tomu, že náš přítel hovoří. Na jednu stranu se do něj zdánlivě snažíme proniknout, cítit ho, být společně s ním. Na straně druhé, když mluvím já, každý je obsažen uvnitř mě.

Dostáváme se k tomu, že když se můj přítel vyjadřuje, úplně se anuluji, snažím se vstřebat vše, co v srdci a mysli cítí, a o čem přemýšlí. A když je řada na mně, vydám ze sebe všechno, a všichni ostatní jsou ve mně obsaženi stejným způsobem. To je první, nejmenší předpoklad.

Navíc, lidé musí pochopit, že se musí pozvednout nad své ego a nedívat se na obličeje ostatních: Nelíbí se mi tvé brýle, nelíbí se mi jeho nos, nelíbí se mi jeho vlasy atd. Řekněme, že se úplně zbavím vnějšího vzhledu účastníků konverzace. Snažíme se společně nahromadit naše emoce, srdce a mysl. A když se toto sdílené srdce a mysl, tj. pocity a myšlenky, které znázorňují jednotlivce, sjednotí, vytváří jednotný obraz, kterému se říká „dav“ nebo „skupina“; jinak to není dokonce ani dav.

V našem světě považujeme dav za dav, který se shromáždí na náměstí, aby někoho zbil. Je velmi snadné průměrný dav ovládat. V integrální společnosti tomu tak však není. V takové skupině lidí se objevuje čistá ochrana. Ve skutečnosti, žádná vnější síla proti nim nic nezmůže, protože se pozvedají do jiné úrovně, fungují na jiné frekvenci.

Když lidé vytvoří jednotný obraz, všechny naše běžné pozemské stereotypy, obtíže a vlivy je neovlivňují – mají jinou úroveň vnímání.

 [107263]

Z pořadu KabTV “Moudrost davu” 06/05/2013