Otázka: Co nutí člověka vyjít ze stavu Bina, z Hafetz Chesed?

Odpověď: Nikdy neopouštíme stav Bina, nebo Hafetz Chesed, ale pouze k němu přidáváme. V duchovnu nikdy neztrácíme svůj stav, ale vždy stoupáme výš po žebříku. Pokud zůstanu ve stavu Hafetz Chesed, „odevzdávat pro odevzdávání,“ upadnu do záměru „s cílem přijímat“ pro sebe. „Odevzdávat s cílem odevzdávat“ je minimální úroveň, na které musím být.

Stavím vyšší stavy „Hafetz Chesed“ nad ním, se stále větší tloušťkou (Aviut) touhy až do nekonečného stavu odevzdávat pro odevzdání. Začínám oblékat další odevzdání na tomto stavu Hafetz Chesed, ve kterém nic nepotřebuji, a jsem rád, že žiji v lese, dokonce i bez košile a nemám nic na starosti.

Ve stavu Hafetz Chesed neodevzdávám žádným způsobem. Toto se nazývá „odevzdávat s cílem odevzdávat“, ale nemám nic co bych odevzdával. Je to, jako bych takto odevzdával, tím, že se vzdávám svého ega, což mě dělá tím, kdo odevzdává. Je to jako matka, která žádá dítě „udělej mi laskavost, přestaň dělat tolik hluku.“ Nedělá nic užitečného, nedává nic ostatním, jen se uklidní. To znamená, že dělá své matce laskavost.

To je stav Hafetz Chesed, což znamená, že si přestávám hrát s mým egoismem, nechci ho, chci zůstat úplně nahý, a úplně se odevzdat své matce tím, že poslouchám všechno, co říká. Nedělám zatím nic dobrého, jak ode mě může očekávat, ale už jsem přestal dělat špatné věci, jak žádala. Toto se nazývá „odevzdání s cílem odevzdávat.“

V celku, nemám jí co dát, kromě „virtuálního“ potěšení. Přestal jsem dělat hluk, rozbíjet věci, křičet a divočit, a to je vše. To znamená, že jsem dosáhl stavu Hafetz Chesed, který je možný pouze v horní části minimální tloušťky touhy do Ein Sof (nekonečno).

Ale nad tím už začínám dostávat pro odevzdávání, dělat něco, po čem matka touží: pomoci jí s domácími pracemi. To je již nad odevzdáním pro odevzdání, to je skutečné odevzdání.
[104666]
Z 3. části denní lekce kabaly 8/04/13, Studium deseti Sefirot

Filed under: Egoismus, Z ranní lekce | Add Comment →