Odpověd: Především je nutné v kolektivu odhalit nezdravé vztahy mezi lidmi.

Například se mi nelíbí nějaký člověk. Naprosto ho nesnáším, sám ani nevím proč. Je v něm něco, co mě od něho odpuzuje a nemůžu se sebou nic dělat. Moje nenávist se přelévá přes okraj, doslova „srším jedem“.

Proto je nutné zařídit to tak, aby mi má společnost velmi decentně, nenápadně začala ukazovat, že mého nenávistníka obdivuje. Povídat o něm něco dobrého, abych najednou zaslechl: „Viděl jsem od něho něco obdivuhodného. Ohromující!“.

Zpočátku mě to nepříjemně překvapí, pak, pod nátlakem společného názoru, se mé hodnoty změní, není před tím kam utéct, vždyť jej obdivují mnou vážení lidé. A tak si ho postupně začínám také vážit, chovat se k němu slušně, bez nenávisti.

Je zapotřebí si uvědomit, jakým způsobem se mění vztahy z jedněch na druhé. Je dost možné, že přátele z nás brzy nebudou, ale aspoň se mé újmy okamžitě promění na opatrnou, vzdálenou úctu.

Minulý vztah a chování k tomuto člověku se ve mně rozkrývá v jiném světle, pomáhá mi to zvládnout, povznést se nad tím, co bylo, a nasměrovat náš vztah do jiného směru. Probíhá to ve mně přirozeně. Můj vztah k člověku se mění nuceně.

[#101386]

Z televizního programu „Personální tajemství“, 08.2.2013

 

Filed under: Skupinová práce, Vnímání | Add Comment →