Otázka: Co vnímání reality ve formě “Israel, Tóra, a Stvořitel jsou jedno” symbolizuje?

Odpověď: Vnímání “Israel, Tóra a Stvořitel jsou jedno” je skutečně tou jedinou pravou realitou, která je. Na druhou stranu, my se však nacházíme ve stavu fiktivního skrytí, ve „světech“, což znamená ve skrytu, který existuje jen ve vztahu k nám tak, abychom mohli být napraveni.

Hostitel, který stojí před hostem, akceptuje přání hosta a vytváří mezi nimi toto skrytí tak, aby host necítil hostitele a jeho dobré skutky. Je to tím, že dar hosta paralyzuje! Host zatouží být jako hostitel, ale nemůže cokoli učinit, dokud jej hostitel naplňuje vším, co je dobré.  

Za takových podmínek host nemůže hostiteli říci, že ho miluje a chtít mu dávat. Dokonce ikdyž tato slova říká, budou hostem vyřčena z vděčnosti k hostiteli, za jeho přívětivost k hostu. Tak se láska ani vztah neozkouší. Láska je přezkoušena, když jste připraveni dát vše, co máte! Pak je jasné, že milujete a dáváte.

Takže hostitel s hostem souhlasí, že by měl mít ty správné podmínky k tomu vyjádřit svůj postoj. V opačném případě nemá význam, aby host dobro od hostitele přijímal, a zakouší jen žal. Namísto potěšení z občerstvení, které hostitel připravil, se bude trápit.  

To hostu přivodí natolik velý žal, že je připraven omezit své přání (omezit Já). Později se rozvine systém, který hostovi umožní napravit sebe sama. Je to, jako by byl od hostitele vržen na opačný konec stvoření, reality, jako by spadl z útesu do propasti.

Je však šťastný, neboť díky tomu, že padá dále dolů, začíná zjišťovat, kým je. Předtím se rozplýval ve vyšším Světle, které se o vše staralo a vše pokrývalo. Světlo naplňilo přání přijímat a přání dokonce ani netušilo, čím je. Takovým způsobem se cítí člověk, který má významné a vlivné hosty, že nemůže sám na nic myslet, a tak začne ztrácet sám sebe.

Stvořená bytost, která je vržena daleko od Stvořitele na druhý konec reality, nyní může prověřit, zda bylo jeho přání ve světě Ein Sof (Nekonečno) skutečné a může pro hostitele udělat cokoli, tak jako to hostitel dělá pro něj. Je host schopen tohle skutečně dokázat a chce to? Toto je místo, kde začíná jeho práce.  

Nejdříve tu máme dlouhou přípravnou dobu, tisíce let naší historie, po kterou se ve vztahu k duchovnímu světu nemůžeme považovat, že bychom vůbec existovali. Prozatím se jedná pouze o proces odehrávající se uvnitř nás, jako sen. Jako ve snu, během pěti minut, uplyne 50 let našeho života. Stejné je to s námi, kteří vstoupením do duchovní reality, na duchovní žebřík, hledíme zpět, a celá cesta, kterou jsme v našem životě urazili, se zdá krátkou a nesmyslnou epizodou nanejvýše pár dnů.  Měřítko událostí se zcela změní.  

Poté, co host omezí své přání, může započít s prací a přizpůsobit se hostiteli. Je připraven přijímat od hostitele do té míry, do jaké mu tím bude dávat. Je připraven být ve tmě a přijímat temnotu jako Světlo. To znamená, že nemusí cítit chuť ani naplnění hostitele pro své vlastní potěšení. Přijímá toto naplnění pouze kvůli tomu, aby dával, aby udělal hostiteli radost.

[97810]
Z 1. části denní lekce kabaly 8/1/2013, „Úvod do studia Deseti Sefirot“