Otázka: Je-li Stvořitel láska a nekonečná pravda, pak jak je možné se napojit na jeho frekvenci?

Odpověď: Tóra mluví v jazyce lidí, a proto si spojujeme Stvořitele s našimi vlastními vlastnostmi.

Ve skutečnosti žijeme ve světě zákonů. Já jsem před zákonem. Jsem v nějakém prostoru, kde působí jedna síla, a já mohu na sebe přilákat její vliv ve větší či menší míře. Tedy, síla se nemění, já jsem ten, kdo se mění.

V mé mysli ale převádím své změny na ni a to vede ke zmatku. Chci, aby mě Stvořitel miloval víc, navzdory skutečnosti, že jeho láska je již kompletní. Chci, aby mi odevzdával více, a to navzdory skutečnosti, že on už mi odevzdává na 100 procent. Žádám ho o dobro, žádám ho, aby nahradil jeho spravedlnost milosrdenstvím, ale jak můžete žádat absolutno? Jaké změny lze očekávat od síly dobra, která neustále dělá dobro dobrým i špatným lidem? Tak si představte, že Stvořitel neslyší, necítí, ale celou dobu jen dává, vždy odevzdává.

Jsi postaven takovým způsobem, že cítíš svůj stav v touze přijímat. Touha cítí, co ji naplňuje a toto povědomí způsobuje určité pocity. Máme pocity, a proto se vždy mluví o naší emocionální reakci na něco. Například, když se tě dotknu elektrickým drátem s napětím 100 voltů, pak to budeš cítit. Problém zde není v elektrickém drátu ani v touze samotné, ale v kontaktu mezi nimi, v doteku, a to je to, co dává vzniknout pocitu. Takovým způsobem, se v nás rodí všechny pocity, a ne ve Stvořiteli, ale my jakoby připisujeme své pocity Němu.

Proto je nejlepší, nepředstavovat si Stvořitele jako někoho živého. Jednáme se zákonem a v rozsahu změn uvnitř nás, znovu objevujeme jeho vliv. Zde vše závisí pouze na naší citlivosti, našem vnímání.
[92043]
Z 3. části denní lekce kabaly 02/11/12, „předmluva ke knize Zohar“