Z dopisu Baal Sulama (№ 47): Ale jak vám mám prominout to, že žebřík sesunutý na zem je prázdny a nikdo po něm nevystupuje? Namísto: „Dnes!“,  říkáte: „Zítra“… A proto vám ještě jednou připomenu účinnost lásky mezi přáteli – vždy, v každou dobu. „Záleží na tom naše právo na existenci a tím se dá změřit skutečnost našeho úspěchu, nám blízkého“.

A proto zahoďte všechna svá vymyšlená zaměstnání, a myslete pouze na to, jak se spojí vaše srdce do jednoho. Naleznete způsob jak to udělat, a zjevně se ve vás realizuje řečené: „Miluj bližního svého jako sebe samotného“. Pak byste žili v lásce, která by pokryla všechny nedostatky. A protože se modlím, udělejte to. Začněte se spojovat ve skutečné lásce a uvidíte – „a nebe pocítí chuť“.

 Je pro nás těžké pracovat nad spojením mezi námi, protože právě v tomto místě se stalo duchovní rozbíjení. Člověk ze všech sil a prostředků odpuzuje tento čin, kvůli své přirozenosti, egoizmu.

Je nutno projít velké množství stavů, dokud člověk neuvidí, že mu nic nepomáhá a ve výsledku se vrátí k tomuto jednoduchému a blízkému principu, který se nachází bezprostředně blízko k němu. A tedy, pokud mu zůstal čas v tomto životním koloběhu, možná, že se dokáže správně spojit s přáteli a pochopit, že pouze spojením s nimi se rozkrývá duchovní svět nápravy a vůbec všeho.

Proto, je zde nutné společné rozhodnutí, velká touha a společná práce pro to, stále probouzet pocit důležitosti spojení. Každý musí všem ukazovat, že náprava se zakládá právě na spojení, právě uvnitř ní se rozkrývá duchovní svět.

A všechny jiné starosti, které si vymýšlíme namísto toho, se nazývají vymyšlenou prací a vyhnanstvím: vyhnanství ze spojení, od připravenosti ke spojení, utíkání od kontaktu s přáteli, od lásky k bližnímu, která přestává být cílem na každém životním kroku člověka.

Cíl je právě spojení, které je mírou našeho úspěchu, dokud se nestane žebříkem duchovních úrovní, a míra spojení se obrátí do parcufim, sefirot, světů. Ve výsledku se zmenšíme natolik, že se proměníme do jednoho člověka, s jedním srdcem, což už je úroveň Světa Nekonečna, protože takové spojení je dokonalé, a nemá žádné omezení.

A pokud to považujeme za hlavní, jediný cíl – jedinou práci, kterou se musíme zabývat a ničím jiným, pak přicházíme k úspěchu. V opačném případě, nás náš egoizmus s radostí odhodí moc daleko od skutečného cíle, do všemožných vymyšlených činností.

Jak píše Baal Sulam: „Začněte se spojovat ve skutečné lásce a patro pocítí chuť“ – to jest chuť rozkrývajícího pro nás vnitřního světla.

[#90682] Z přípravy na lekci 19/10/12

Filed under: Skupinová práce, Spojení, Světlo | Add Comment →