Studium umění Stvořitele

Dr. Michael LaitmanOtázka: Proč je první fází po fázi kořene neživá povaha? Proč vše nezačne z jiné fáze?

Odpověď: Protože tato nejnižší fáze v sobě zahrnuje vše. Nejsou v ní žádné vnitřní rozdíly, a tak nemůže nic rozlišovat na vnější straně. Mluvíme o vyšším Světle pouze vzhledem k nádobám stvořených bytostí. Proto, neživá povaha je první fází, ve které stvořené bytosti obdrží pouze sílu omezení, která jim neumožňuje objevit více, než objevují nyní.  

Síla omezení působí na nádoby a Světlo, které v nich může být odhaleno. Působí na všechno. Otázkou je: Co tato síla ovlivňuje? Má vliv na střed stvořené bytosti nebo jeho limity? Jinými slovy, na co působím při restrikci – na své přání přijímat nebo na Světlo? 

Samozřejmě, ovlivňují své přání. Nikdy nemám vliv na Světlo. 

Omezím přání přijímat a udržuji ho. Díky tomu na nic „neskočí“. Tak omezím sám sebe, abych Světlo získal jen tímto způsobem. Je to tím, že vím, že na více nemám sílu, takže neustále „udržuji hranice,“ udržuji své ego v neutrálním stavu.

To je fáze neživá: Ego se stále vyvíjí, a já jej neustále držím na té samé neživé úrovni. Vlastně to je ohromná pozitivní práce, která se odehrává v různých formách. Svou povahou však patří k neživé úrovni: Sám své přání umisťuji do režimu neživého, kde mé přání zůstává stejné.

Uvnitř tohoto přání pracuji ve vztahu ke Stvořiteli. Co mohu dělat? Uvnitř Něj se anulovat.  Tak mohu být ve Stvořiteli a splynout s Ním, mohu v Něm být obsažen, což je atribut úrovně neživé. Nedovolím sám sobě nic, kromě sebe-anulování. Představte si, že jste uvnitř ohromné síly, a nemáte jinou možnost, než tuto, jak se jí můžete držet. 

Na druhou stranu mě toto připravuje pro další, vegetativní úroveň. Je tomu tak tím, že uvnitř mě dochází k neustálým změnám, které narůstají až do páté fáze neživé úrovně. Mohli bychom si myslet, co kdybych se namísto malého oblázku stal velkým vzácným drahokamem? To ale zatím není vše: Změny, kterými jsem prošel, mě naučili, co znamená růst. Vzestup ve fázích neživé úrovně uvnitř mě zrodil rozum, neboť jsem měl možnost věci porovnávat a přivyknout si na konkrétní fakt nestability. 

Své narůstající potěšení jsem čas od času omezil, ale v tu samou chvíli jsem následoval změny, dokud jsem nepochopil, že se opravdu mohu změnit, a posunul jsem se dále na úroveň vegetativní. 

Tak mluvíme o kvalitativním vývoji a nikoli o kvantitativním: Na konci neživé úrovně, v jeho poslední, čtvrté fázi, již ze zkušenosti chápu, že se dokáži sám změnit, vědomě a cíleně. Tak se zrodí příležitost, posunout se z poslední úrovně neživé fáze do vegetativní. V tomto místě se vytváří počáteční bod, změnou v přání.

Každá taková změna pochází ze Stvořitele ve formě obnovující síly. Nikdy bych úvodní podmínky pro růst nenašel uvnitř sebe. Proto, Stvořitel mě nejenže rozvíjí; vkládá do mě Svou sílu tvoření tak, že se Mu budu podobat. Výsledkem tohoto vývoje se ve stvoření staneme my a Stvořitel partnery. Jeho cílem není zvětšit přání přijímat, tím že by jej prováděl řadou změn, ale spíše, aby mě naučil Svému umění. A co více, učí mě kvalitativním způsobem. 

Tak díky všemu, čím procházíme, dosáhneme Jeho činů podle pravidla: „Podle Tvých činů Tě poznáme.”
[83418]
Ze 4. části denní lekce kabaly 17/7/2012, „Úvod ke knize Zohar“

Discussion | Share Feedback | Ask a question




"Kabala, Věda a Smysl Života" Komentáře RSS Feed

Předchozí příspěvek:

Následující příspěvek: