Monthly Archives: Červen 2012

Kabala skrytou kamerou. Pouze na žádost člověka.

Klíč ke štěstí

Dr. Michael Laitman

Otázka: Můžeme se rozvíjet ve štěstí?

Odpověď: Je-li člověk ponořen do svého ega, do své touhy přijímat, pak určitě nemůže být šťastný, protože mu přinese jen bolest. Ale pokud se pozvedne nad své ego, neobávajíc se toho co se v něm děje, žijíc na vyšší úrovni a identifikuje se s atributem odevzdání, se světem, se vším, co ho obklopuje, může být šťastný neustále.

Může být šťastný do takové míry, že nebude vůbec cítit co se děje s jeho tělem. Tělo může zemřít, ale člověk nebude cítit, že patří nadále ke svému tělu.

Nyní jsme zcela identifikováni s naším tělem. Ale pokud se můžeme vyvinout tak, že se budeme postupně od něho odtahovat, nakonec přestaneme cítit, že jsme k němu vůbec navázaní. Je to, jako bych se vznášel nad tímto tělem, a je to opravdu tak, protože se ztotožňuji s atributem dávání a žiji v něm, a to je klíčem k dalšímu pokroku ve štěstí.

Mohu toho dosáhnout, pokud jsem začleněn do prostředí a spolu s ostatními tvořím jednu obecnou sílu skupiny, která není egoistická, ale je tvořena ze všech našich duchovních jisker, které jsou spojeny nad naším egem. Naše ego ztratí svou hodnotu a my pozvedneme jiskry a vidíme je jako hlavní prioritu. V důsledku toho začínáme žít v těchto jiskrách, které jsou propojeny a tvoří jednu harmonickou sílu skupiny.

Kromě toho, rozvíjením síly vzájemného dávání, tedy možností požadovat tuto sílu dávání z vyššího silového pole, od Stvořitele, se budeme neustále cítit šťastnými. Vše záleží na tom, jak člověk zaměřuje sám sebe, pokud jde o skupinu, a jak se skupina zaměřuje s ohledem na Stvořitele, pokud jde o oblast dávání a lásky.

To je jediný faktor, který všechno určuje. Musím se odpojit od svého „já“ a pozvednout se k úrovni „my“; vše bude přijato radostně! Není to jednoduché, a jsou tu vzestupy a sestupy, ale takto postupujeme. Pokaždé, když dostáváme dodatečné ego, další touhu užívat si, tak budeme silnější a připojíme se pevněji do pole odevzdání. To je jediný způsob, jak postupovat.

Pokud se člověk identifikuje s cílem, přijímá vše, co se stane na cestě šťastně, protože chápe, že je to prostředek k dosažení cíle.

Pokud ale člověk myslí jen na svůj žaludek – ponořen do sebe, nedovede se nad sebe povznést, pak bude jistě chodit s kyselým obličejem, bude v životě trpět a bude mít vždy stížnosti ohledně prostředí, skupiny, přátel, Stvořitele a učitele – všechno závisí na tom, jak se člověk zaměřuje.
[81173]
Z 1. části denní lekce kabaly 21. 6. 2012 Shamati # 30

Magický vliv prostředí

каббалист Михаэль Лайтман

Otázka: Veteráni Druhé světové války vzpomínají, že v první dny války měli povzbuzení, radost. A když začaly skutečné útoky, všechno se pak změnilo v hrůzu.

Odpověď: Osobně si sledoval, jak se radost mění v hrůzu, ve vojenských akcích, kterých ses zůčastnil ve svém státě. Nadšení, příjemné povzbuzení se rychle změnilo na přání, aby to všechno rychle skončilo. Ve skutečnosti se to tak stává. Ale lidem se to nedá vysvětlit.

Ale je možné člověka změnit, díky působení společnosti a prostředí, odpoutat ho dokonce od toho, co se mu líbí.

Vezmeme si jako příklad boj s kouřením. Mimochodem, jako kuřák pozoruji, nakolik to působí na lidi, mnozí přestávají kouřit.

Vždyt 30-40 let zpátky kouření bylo jako epidemie, kouřilo se ve všech společenských místech. Kouřilo se všude, kdekoliv, v autobusech, na ulici, uvnitř budov. Považovalo se to za normální a nikomu to nevadilo. Zazračné je, že lidé si toho ani nevšímali!

Dnes je zakázáno kouřit i na autobusové zastávce, někde i prostě na ulici, nemluvím už ani o kavárně.

Tojest vidíme, že pokud společnost dostává určitý úkol, potom začíná působit na člověka a je schopna v něm změnit dokonce takové zvyky, jako kouření. Všichni přece víme, jak je důležité pro kuřáka aspoň několikrát potáhnout cigaretu, – ale on najednou přestává.

Pokud by jsme dokázali tak naladit společnost- na určité změny, které nás musí přivést k integrálnímu rozvoji, k jednotě, nepochybně bychom prospěli!

Problém je pouze v tom, aby se z toho udělalo skutečné hnutí – státní, mezinárodní programy, namířené na nezbytnost realizace integrálního spojení mezi námi. V opačném případě to budeme muset stejně realizovat, ale dramatickou cestou.

[81507]
Z diskuze o integralní výchově, 24.05.2012

Překonání lhostejnosti a nudy

Dr. Michael Laitman

Otázka: Člověk musí strukturovat pracovní dobu ve svém životě velmi jasně. Dnes je to problém, protože většina dospělých tráví více času nečinnosti, než prací. Jak můžeme vychovávat mladé lidi tak, aby svůj den správně plánovali?

Odpověď: Problém je, že člověk se dnes nudí. Nemůže se zapálit prací. Všechno v životě se zdá, že pro něj nemá smysl. To je problém pro všechny pracovníky, zejména administrativní pracovníky, až po manažery. Manažer se uzamkne v kanceláři, „já nemám čas!“, ale ve skutečnosti se potácí.

Je to stejné předstírání zaměstnanosti u pracovníků a úředníků na všech pracovních úrovních. Je to přirozené. Lidé ztrácejí touhu tvořit, vyrábět a něco udělat. Nemohou se donutit pracovat. Člověk se povaluje, sedí, s něčím si hraje.

Je dobře, že dnes existuje internet. Je to jednoduše všelék proti nudě, protože lidé mají plné ruce práce alespoň s něčím, jinak by byla degradace rychlejší. I když v tomto případě by to bylo mnohem jednodušší, rychleji bychom se cítili jako zvadlá rostlina. To vše je důsledkem vývoje naší touhy, která se vyvinula na své maximum a již nemůže být ničím naplněna.

Začalo to již v šedesátých letech minulého století s generací „květinových dětí“, „Beatles“, hippies, kteří „šli“ do meditace, drog a tak dále. To byl první signál.

Nyní pracujeme na integrované komunikaci s lidmi, používáme poměrně jednoduchou taktiku. Nejprve je třeba ukázat, jak moc společnost působí na člověka, jak moc ho vzrušuje, fascinuje, a vládne mu, jak moc jeho osobnost začíná být inspirována možnostmi, tužbami a cíli prostředí, jak moc prostředí ovlivňuje jeho osobnost, a to je důvod, proč závisíme na hrách které provádíme, začneme v něm probouzet, dobré či špatné vztahy, všechny druhy změn, přechody ve vnímání, v myšlenkách, v rozhodnutích, hodnocení atd.

Jde o to, že pokud správně zahrneme člověka do okolní společnosti, pak jeho touha, začne být základem veškeré jeho existence, touha, která dříve byla velmi malá (protože nic nechtěl, nemohl pohnout prstem) se nyní stává desetkrát větší, protože je ve skupině, která ho začíná stimulovat, neustále s ním třepe.

Nakonec je prodchnut touhami všech ostatních, a co je nejdůležitější, je probuzen, dostane nějaký druh malého vnitřního pnutí. A to ho vymaní ze stavu lhostejnosti.

Myslím, že to by mělo být přijato všemi pracovními skupinami, pokud nechtějí spát po celý život. Konec konců, oni vlastně mají udělat něco pro dobro společnosti. Proto je nutné, aby přišli a sjednotili se tak, že i když jeden může spát, měly by se stimulovat navzájem. Pak budou mít přídavné přání, touhu a růst, a začnou žít a pracovat efektivně.

Stejné je to s dětmi. To znamená, že prostředí provádí takové ladění na osobnosti, s nimiž začíná dostávat touhu všech okolních lidí a stává se mnohem aktivnější než dříve.

Navíc, taková silná touha vytváří prostředí pro lidi, pro další rozvoj. To není jen zvýšená pozornost, ale možnost povznést se nad ostatní a snížit sám sebe před nimi, absorbovat informace od okolních lidí a co je nejdůležitější, dosáhnout východu do středu kruhu a společného pocitu, skrz který bychom se měli dívat na svět a řešit všechny problémy správně.

Je to vyšší touha, vyšší myšlení a mysl, která se netýká mne nebo ostatních. Je to něco, co jsme nyní vytvořili vlastním úsilím a podněty. Tato společná věc, která se mezi námi narodila, je naše další úroveň, která je více rozvinutá. Pohled skrze tuto úroveň, přístup ke světu skrze ni, každého z nás přináší ke správnému řešení.
[81045]
Z „Diskuse o integrální výchově“ 23/5/2012

Přehled o kurzu integrální výchovy: Vliv prostředí

Dr. Michael Laitman

Pokud se někdo chce změnit, musí být umístěn do společnosti, která má moc ho změnit. Člověk se musí „vzdát“ tomuto prostředí. Do té míry, do které se on sám podá novému prostředí, nastanou změny.

Tato společnost musí vždy zvětšovat a zesílovat svůj účinek, a po krátké době budeme svědky změn v člověku.

Není nic, co člověk musí udělat, kromě „podání“ se pod vliv svého okolí. Vše, co musíme udělat, je podpořit naše okolí, aby nás ovlivňovalo ještě více – to je všechno.
[80606]
Z „Diskuse o integrální výchově“ 22/5/2012

Světlo, které je oděno do jednodušších slov

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jak je možné odít kabalistické principy do jednodušších běžných slov, aby je každý mohl přijmout a souhlasit s nimi?

Odpověď: Člověku, který studuje kabalu, je jasné, že spojení je velmi důležité, protože nastalo „rozbití nádob“ a teď se snažíme slepit tyto kusy dohromady. Tak na sebe přitahujeme světlo nápravy AB-SAG, reformující světlo, které nás spojuje. Vyšší světlo, Stvořitel, je odhalen v této obnovené, opravené nádobě.

Celý proces je jasný. Snažíme se spojit a vidíme, že nemůžeme, pak žádáme o pomoc okolní světlo, které nás naplňuje a spojuje tím, že se proměňuje z okolního světla na světlo vnitřní.

Otázkou je, jak je možné to vše vysvětlit každému člověku, aby to mohl pochopit? Já říkám, že se musíme spojit nad našimi otázkami.

 Nikdy v celé naší historii jsme nejednali správně. Ale pokud se spojíme, staneme se „jednou rodinou“, v níž každý má rád jeden druhého a jsme ohleduplní k potřebám druhých.

Nyní, uvnitř spojení, kterého jsme dosáhli, se díváme na všechny a vidíme, že existují různé vrstvy, různé části naší společnosti, které vyžadují větší pozornost: starší lidé, děti, mladé páry, svobodné matky, a chudí, kteří prostě žijí v chudobě, a jsou bohatí. Jen díky spojení zjistíme, jak je možné rozdělovat prostředky správně.

Nyní zástupci lidu sedí u „kulatých stolů“, tak se podíváme, jak můžeme v první řadě dosáhnout jednoty. Potom nějak rozdistribuujeme náš společný koláč. Pokud to budeme dělat z našeho spojení a lásky, nebudou žádné stížnosti. Společnost bude jednotná a konsolidovaná, zaměřená na dobro a optimismus, spokojenost a klid.

Můžeme to vše vysvětlit bez uvedení „Světla, které reformuje.“ I když se předpokládá, že světlo provádí všechny dobré změny, lidé to nepotřebují vědět. Světlo je dosáhne prostřednictvím kabalistů, kteří jsou mezi námi.
[81123]
Z 2. části denní lekce kabaly 20/6/2012 „Workshop“

Méně trestných kol

Dr. Michael LaitmanOtázka: Je důležité přesně pochopit to, co ode mě Stvořitel žádá, nebo je nejdůležitější jít zkrátka dál jak nejlépe umím?

Odpověď: Stvořitel od tebe chce jen jednu věc: abys Ho neopustil.

Ve světě není myšlenky, přání nebo činu, který nevede k odhalení Stvořitele, přímo či nepřímo. Kromě toho není ničeho jiného. 

Odhalili bychom Ho přímo, ale prakticky je to nemožné. A protože nejsme schopní pohybu z bodu „A“ do bodu „B“ tou nejkratší přímou cestou, objevuje se množství nepřímých důvodů, které nás vedou a nutí se pohnout.

Tyto události mohou člověka mást mnoha způsoby, má před sebou překážky, které ho nutí točit se kolem nich po mnoho dlouhých let, než udělá jeden krok vřed, ačkoli se může zdát, že by mohl jít přímo, bez obíhání.

Avšak ve všem, co se ve světě děje i v celé lidské historii, není ničeho kromě pohybu směrem ke Stvořiteli.  Proč by jinak mělo ke všem událostem dojít, je-li vše definováno opozicí Světla a nádob a odhalením Rešimot (informačních genů)? Vše je zaměřeno pouze na jejich vyjasnění a napravení. Buď na nich pracujeme přímo, nebo nás v důsledku rozdělení příroda donutí dostat se ke stejnému výsledku cestou utrpení. To však zabere spoustu času, protože síly egoismu (Klipot) se roztahují jako guma, mění každý bod na dlouhou dobu. Takovým způsobem nás mate a zbavuje síly.

Jak je řečeno: “Stvořitel stvořil člověka přímého, ale lidé vymysleli mnoho kalkulací.”
[80613]


Z 1. části denní lekce kabaly 5/6/2012, Shamati #25

Test nesobeckosti

Dr. Michael Laitman

Otázka: Co je to láska ke Stvořiteli?

Odpověď: Láska je příležitost vyplnit nedostatek (nádoby) někoho jiného pomocí svých vlastních nádob. V našem světě milujeme, protože nám to dává radost: lahodné a oblíbené jídlo, lidé, kteří nás těší, moje děti, na které jsem přirozeně připojen. Toto nazýváme láskou.

Ale duchovní láska není to, když naplňuji své nádoby někým nebo něčím, ale když naplňuji nádoby ostatních. To je přesný opak toho, co jsme zvyklí si myslet o pojmu láska. Duchovní svět je opak hmotného světa. Pokud se obávám o nádoby někoho jiného a chci je naplnit způsobem, jakým je chce mít naplněn on, to znamená, že miluji tuto osobu.

Dokud se navzájem milujeme a všechno je v pořádku, uděláme smlouvu se Stvořitelem ve snaze udržet tento vztah, i když se vše změní, z různých vnějších důvodů. Bez ohledu na to, co se stane, chci udržet stejnou sílu lásky a spojení mezi námi.

Otázkou je, jak to lze udělat, když náhle zjistíte, že Stvořitel je zodpovědný za všechny mé problémy? Můj věrný a milovaný partner se na mě náhle přestane dívat a způsobuje mi všechny druhy problémů a strastí. Zrazuje mě ve všech směrech a dělá všechno proti mně a stává se mým hlavním nepřítelem. Tak jak k němu mohu zachovat dobrý vztah v takových podmínkách?

Přilnutí ke Stvořiteli ale znamená, že jsem prošel různými stavy a dosáhl stavu, kdy od něj nic nepřijímám, nic než pocit tmy. Ale nad tím vším buduji vztah lásky, odevzdání a spojení navzdory problémům a utrpením, které způsobuje mému egu. V takovém případě to může být nazýváno přilnutím.

Nádoby, ve kterých dosahují přilnutí, musí být omezeny a skryty. Nad nimi je můj Masach (clona) a vracející světlo, a tam je přilnutí v nádobách odevzdání.
[80769]
Z 1. části denní lekce kabaly 17/6/2012  Shamati # 76

Ke každému obětování přidej sůl

baalsulam

Nově přeložený článek v knihovně.

76. Ke každému obětování přidej sůl

Proč milovat ostatní?

Dr. Michael Laitman

Otázka: Výzva, nebo, jak říkáte, přikázání „miluj bližního svého jako sebe samého“ bylo diskutováno mnohokrát a mnozí ho toužili realizovat, až se z toho stala žádost pro děti, aby byly klidné, spíše než aby to byla skutečná výzva pro dospělé, aby změnily své vztahy. Jaký je rozdíl mezi vaší výzvou a ostatními, a proč jste si jistí, že budete schopni realizovat vaše fantazie?

Odpověď: Když obyčejní lidé, 99%, mluví o spojení, poukazují na nápravu lidské společnosti, podobně jak radí dětem, aby byli přátelé a nehádali se. Když kabalisté, 1%, mluví o spojení, pro ně je toto spojení prostředkem k dosažení vyššího cíle: odhalení a dosažení Stvořitele, vyšší síly přírody a dosažení vyšší úrovně rozvoje, pocítění vyššího světa.
[80687]

Strana 1 z 3123