Vyjasním několik otázek souvisejících s pojmem „láska k přátelům„:

1. Čím je zdůvodněná nutnost přijít k lásce mezi přáteli?

2. Já si musím vybírat přátele – nebo oni mě?

3. Musí každý z přátel otevřeně projevovat své city, ve vztahu k ostatním členům skupiny, nebo stačí, aby k nim cítil lásku ve svém srdci, bez toho aby to ukazoval vnějším projevem, zůstal ve skromnosti, a nechlubil se svými výsledky?

Není pochyb o tom, že každý otevřeně projevuje lásku k přátelům, kteří se nachází uvnitř jeho srdce, protože otevřené projevovaní tohoto pocitu, může probudit srdce přátel ke stejnému pocitu vůči skupině. Výsledkem je, že city přátel se spojí do jednoho citu, který bude o hodně větší, než jejich matematický součet.

Takovým způsobem, každý z členů skupiny dostane silný pocit lásky k přátelům a pocítí nezbytnost šíření tohoto pocitu. Pokud členové skupiny neprojevují otevřeně své city, nejsou potom schopni pojmout společnou sílu a překonat svůj osobní egoizmus.

V takovém případě je moc těžké ocenit přítele pozitivně a každý si myslí, že právě on je spravedlivý, a že pouze on miluje své přátele, ale oni mu neplatí vzájemností. Vychází z toho, že člověk má příliš málo sil proto, aby dosáhnul lásky k příteli, zjevně projevil své city a neskrýval je.

Je nutné si stále připomínat cíl existence skupiny, v opačném případě egoizmus člověka způsobí zamlžení tohoto cíle, neboť se stále stará pouze o vlastní prospěch.

Člověk potřebuje skupinu proto, aby v sobě odhalil takovou vlastnost a myšlenku, ve které by se nacházel stále, a to je poskytovat potěšení přátelům, a nežádat na oplátku, aby skupina pomáhala naplňovat jeho egoistická přání. Vždyť pokud každý ze členu skupiny, spoléhá pouze na pomoc ostatních, právě taková skupina se zakládá na egoizmu a ten se pouze zvětšuje. Člověk potom vidí ve skupině pouze prostředek, pro naplnění svých egoistických tužeb.

Proto je nutné pamatovat si, že skupina se musí budovat na lásce k bližnímu. Každý z členů skupiny musí dávat do skupiny důležitost lásky k bližnímu a nenávist k vlastnímu egoizmu. Pokud člověk bude vidět, že jeho přítel se snaží potlačit svůj egoizmus, dodá mu to síly zápasit s vlastním egoizmem. Záměry všech přátel se spojí do jednoho celku. A pokud je v této skupině 10 lidí, každý z něj pak dostane síly všech deseti přátel, kteří potlačují svůj egoizmus a usilují v lásce k bližnímu.

A pokud členové skupiny v důsledku falešné skromnosti neprojevují navzájem své city, nezvětšují tím své city, a každý z nich postupně ztrácí přání jít cestou lásky k bližnímu a vrací se k lásce k sobě.

[72489] 

Na základě článku Rabaše „O lásce k přátelům“