Nepotřebujeme napravit naši vnitřní přirozenost; budu takový i nadále bez ohledu na to, co se sebou udělám. Neexistuje žádné přikázání napravit živočišné vlastnosti, ty nepřekážejí. Místo síly odporu, musím dostat sílu spojení, to je vše. Musím pracovat pouze na spojovacím lepidle mezi námi, ne na sobě.

To je důvod, proč všechna naše práce je soustředěna ve skupině a namířena pouze na spojení našeho rozbití. Veškeré výpočty s ohledem na člověka, jsou zakázány. Existuje spousta těch, kteří sedí a sžírají se: „Kdo jsem, jaký jsem a proč jsem takový.“ V duchovní práci nikoho nezajímá, proč jste takoví, dokonce ani Stvořitele to nezajímá!

Všichni jsme různé části jednoho mechanismu: jeden je ozubené kolo, druhý je osa, třetí je filtr, čtvrtý je čerpadlo, pátý je generátor, atd. Každý zůstává vnitřně takový, jaký byl, jen je třeba dát to všechno dohromady do jednoho systému. A vy tam sedíte a pláčete nad tím, co se děje uvnitř vašeho čerpadla, nebojte se, to je v naprostém pořádku. Celý problém je jen v tom, že nemáte správné spojení s ostatními.

To je přesně opačný směr, než jakým uvažuje svět. To je důvod, proč všechna práce spočívá v dosažení lásky svého bližního jako sebe samého, velkého pravidla. Musíte zahrnout všechny do jednoho mechanismu, jednoho systému.
[70811]
Z 1. části denní lekce kabaly 17/2/2012, spisy Rabáš

Filed under: Duše, Skupina, Spojení | Add Comment →