Ve zprávách (z New York Times): “Vědci se již dlouho obávají, že chřipkový virus, který pustoší drůbež a divoké ptactvo v Asii, by se mohl vyvinout a stát se hrozbou i lidem. Nyní vědci, financovaní Národím institutem zdraví v laboratořích dokázali, že by se to mohlo stát. V průběhu procesu vytvořili virus, který by mohl zabít tisíce či stovky milionů lidí, pokud by unikl z uzavřených prostor nebo byl ukraden teroristy.

“Téměř vždy bojujeme za nespoutané vědecké výzkumy a otevřené zveřejnění výsledků. V tomto případě se zdá, že se výzkum neměl nikdy provést, neboť potencionální škody jsou katastrofické a potencionální přínos ze studia viru příliš spekulativní.

“Pokud nejsou vědecká komunita  a hygienici schopni poskytnout přesvědčivější omluvu, než jakou mají, nový virus, který se nyní nachází v Nizozemí, by měl být zničen.  Kromě toho by měl být umístěn do několik vládou řízených laboratoří s nejvyšším stupněm bezpečnosti, bezpečnostní úrovně 4 (biosafety level 4).

“V budoucnosti, je pravidlem, že jakékoli takové experimetny budou pečlivě analyzovány na potencionální nebezpečí — nejlépe  mezinárodním revizním mechanismem, ale také vládou financovanými agenturami – dříve, než budou provedeny, ne poté, jako se to stalo v tomto případě.  

“Nejděsivější výzkum provedli vědci v Lékařském centru Erasmus v Rotterdamu, kteří se snažili zjistit pravděpodobnost, s jakou by virus „ptačí chřipky“ označovaný jako A(H5N1) mohl zmutovat z formy, která zřídka napadá a šíří se mezi lidmi do formy vysoce přenosné kašláním nebo kýcháním.

“Prací s fretkami, které se ze zvířat v reakci na chřipku lidem blíží nejvíce, badatelé zjistili, že pouze pět genetických mutací dovolí viru šířit se vzduchem z jedné fretky na druhou, při zachování jeho smrtelnosti.

“Tým Erasmu věří, že více než 100 laboratoří, možná 1,000 vědců po celém světě musí přesně vědět, kterou mutaci hledat.  To by informaci široce rozšířilo. Mělo by stačit mít několik z nejsofistikovanějších laboratoří, které by prováděly analýzu.”

Můj komentář: Pokud okamžitě nezačneme napravovat naši povahu, zcela jistě náš zničí. Prozatím lidé na tyto zprávy reagují s ironií….

[65982]

Otázka: Chápu, jak se vyvíjí děti. Ale kdo ví, jaké geny jsou v lidské společnnosti? Nikdo nikdy neviděl, jak se vyvíjí, natož aby byl schopen posbírat data a tvrdit, jak se bude vyvíjet dále. Lidstvo je naším jediným dítětem a tohle je způsob, jak roste.  

Odpověď: Můžeme analyzovat a přezkoumávat minulost, studovat vývoje ve filozofii, sociologii a psychologii a to nám umožňuje vypátrat konsistenci procesu a jeho příčiny. Nevidíme naše vyhlídky příliš jasně, ale soudě podle našeho stávajícího stavu, jsme stále schopni vydedukovat, kam nás dovede. Jako se vším, vyvozujeme budoucnost z minulosti.

Příroda si vyžaduje, abychom dodržovali její zákony. Příroda je celkový organismus, který se skládá z neživé, vegetativní, živé a lidské úrovně vývoje. Každý projde tímto vývojem. Nejdříve to byla Země, následována královstvím rostlin, pak zvířat a nakonec lidmi.  

Tento vývoj začal Velkým třeskem a pokračuje cestou k většímu sjednocení.  V každém případě, sjednocení různých částí vede k vytvoření stále složitějších a jedinečných organismů, obojí jak co do kvantity, tak i kvality. 

Zpočátku tu byla jen neživá hmota, ale pak její části začaly najednou růst, získávaje jakýsi život, svůj vlastní rozvoj. Vývoj pak dosáhl úrovně živé, na které se zvířata vyvíjí více individuálně. Živá úroveň je následována člověkem. To jsou výsledky vývoje přírody.  

Většinou má tento vývoj své vlastní zákony, které můžeme pozorovat, když se podíváme do minulosti. Otázkou však zůstává, rozumíme jim? Zdá se, že nikoli, ale to neznamená, že neexistují.

Jako vědec, studuji přírodu a způsob, jakým se rozvíjí, jakým rozvíjí mě, coby její součást. Dokonce i se všemi našimi vědeěckými vymoženostmi, člověk nikdy nebude nad přírodou. 

Existujeme v určitě uzavřené sféře, kterou nazýváme „vesmír“, zkoumáme, kde se nacházíme a druhy zákonů, které tu panují, uvnitř této sféry. Tato sféra je nekonečná, bezmezná a naplněná nekonečnou moudrostí. A vše co děláme my, je, že seškrabujeme drobky této moudrosti: A to je to, na čem je založena celá naše věda.  

Nezkoumáme nic jiného, než přírodu, a uvnitř této sféry se můžeme naučit také něco o sobě. Vidíme, že nejsme schopni převzít kontrolu nad svými životy, a k tomu nepochybně musíme zkoumat zákony přírody. Je dobře, že nás nepříjemnosti postrkují k tomu dosáhnout Přírody; minimálně je to motivace k tomu, abychom zlepšili naše životy. 
[66061]
Z programu KabTV’s “Nový život” Epizoda 1, 17/12/2011

Je psáno, že každý musí začít každý den nanovo. Je to, jako by včerejšek neexistoval, počítání začíná od nuly. To platí pro všechno: kdo jsem, co jsem, můj účel, můj cíl, cokoli existuje a vyjde najevo kolem mě. Je to, jakoby jsem se znovu narodil bez již existujících znalostí nebo pochopení. Proč nést  břemeno včerejška s sebou? Ať už jsem měl pravdu nebo ne, v čem je rozdíl? Koneckonců, to bylo včera a včerejšek musí být vymazán.

 Ale jak to máme udělat? Činíme tak při čtení knihy Zohar. Co je na ní tak zvláštního? Dává nám sílu udělat právě to. Říká se, že tato síla může být použita pro dobro a pro zlo, a to závisí na člověku. Zohar dává energii a můj „stroj“ určuje, jak se tato energie použije, v neprospěch nebo v můj prospěch. Musíme proto udělat rozhodnutí: jak chceme použít sílu, kterou dostáváme z knihy Zohar? Tato síla se může stát buď vracejícím světlem, dobrou silou, pomocí nebo lékem, nebo opakem toho, smrtelným jedem. Vše záleží na člověku, jmenovitě na tom o co usiluje.

Když se přibližujeme ke zdroji života, který nás stvořil, z kterého se generuje všechna životní síla, to je to, čemu říkáme „život.“ A „smrt“ je to, když se přiblížíme k našemu egu a následujeme ho. Opravdu, ego bylo záměrně vytvořeno opačné Stvořiteli tak, abychom měli svobodu volby uprostřed. Proto při čtení Zoharu, by naše hlavní úsilí mělo být udržet se ve správném směru.

[65836]

Z 2. části denní lekce kabaly 9/1/12, Zohar

Ze zpráv (z “Panorama.lt): “Po meetingu G20 v Cannes se nic nezměnilo. Země BRICS zapomněli na závazky z Cannes. 

“V dnešní době stojí Čína v pozadí rozhodování rozvojových zemí a je jedinou zemí, která si troufá se vyjadřovat přímo. Západ se rozhodl nekomentovat tento krok zpět. 

“‘Evropa by neměla očekávat, že Peking dá značnou část cizích měnových rezerv na záchranu těžce zadlužených zemí,“ poznamenal místopředseda čínského ministerstva zahraničí Fu Ying. Starý svět může zůstat trhem pro čínský export a pokud Čína nebude v Evropě investovat, těžko si představit, že Indie, Rusko, Brazílie či Jižní Afrika budou. 

“Tyto země mají nyní mnohem větší zájem podpořit růst a rozvoj uvnitř svých národních hranic. … Jsou přesvědčené, že Evropský import nebude v dohledné době obnoven, bez ohledu na jejich pomoc.”

Můj komentář: Pouze společné řešení globální krize je možné – směrem k integraci ve všem, nade všechny rozdíly, ve jménu spásy, která je pouze ve vzájemné záruce všech obyvatel Země. 

[65979]

Otázka: Proč se systém vzdělávání nevyvíjel spolu s měnícím se světem? Proč učíme děti stejným způsobem, jako před sto lety?

Odpověď: Je to tím, že se lidstvo ve skutečnosti nezměnilo. Až nyní dochází k uvědomění si zla, a pouze s naší pomocí. 

Mnoho kritiků vášnivě spílalo nad vzdělávánním, ale nic se nestalo. Ve skutečnosti zkrátka hlásali, že se cítí špatně, ale nevidí skutečnou příčinu, protože aby ji mohli vidět, musí být schopni porovnávat jedno s druhým. K tomu je zapotřebí reformujícího světla. 

V našem světě odhalíme pouze zlo, ale ne jeho vztah k dobru. To zatím není uvědomění si zla; je tu potřeba nějakého jiného kritéria. Ano, cítím se špatně, ale nemohu nalézt příčinu, protože abych to dokázal, potřebujeme přilákat reformující světlo. 

Výsledkem bylo, že lidé hovořili o problémech se vzděláváním po 50 let a nic se nezměnilo. Tato oblast spotřebovává ohromný rozpočet a zdroje a zahrnuje ohromné množství lidí. Rodiče se trápí, učitelé se trápí, studenti se trápí – a všichni jsou bezmocní.

Ve skutečnosti, systém jako takový, je spíše konzervativní a změnám není nakloněn.  Avšak ikdyž se ví, že se musí změnit, nikdo je není schopen provést. Chybí jasný, trefný, moderní program činností. Naopak, zničit jednoduše to, co existuje, nevyžaduje příliš mnoho. V dnešní době je jasné, že je nezbytné vychovat dítě coby lidskou bytost. K tomu, abychom to udělali, existuje mnoho různých technik: Zdá se, že jsme skoro tam, ale kde jsou tyto lidské bytosti?

Konečně, bez reformujícího světla to nesvedeme. Ale jak ho člověk může získat bez bodu v srdci? Musí se spojit s těmi, kteří ho mají. Proto jen my můžeme přinést světu novou metodu vzdělávání. Nic jiného nepomůže; musí existovat spojení se světlem, které v přáních koná.
[65955]
Ze 4. části denní lekce kabaly 10/01/2012, “Svoboda”

Kniha Zohar, kapitola “Beresheet (Genesis),” článek 119: Světla Davidovy líčí zobrazení do stupňů od Chazehu Malchut a níže, kde není tváře člověka. Tj. stupně od Chazehu a dále rostou a jsou obsaženy v Davidově  Malchut, která je tváří člověka od Chazehu a výše.

Zobrazení znamená úroveň nějakého stupně. Líčení je jako páření, protože v Zivugu, stupně vyjdou ve správném zobrazení podle kvality toho Zivugu, aby napravili zobrazení všech těch, kteří jsou obsaženi ve tváři člověka, ve vnitřním zobrazení. 

Uvnitř stvoření jsou čtyři typy přání: neživé, vegetativní, živé a lidské. Rozvíjejí se krok za krokem, protože záměrem Stvořitele je přivést stvoření těmito úrovněmi neživého, vegetativního a živého do takového stupně svého vývoje, že si bude přát být lidským. Stvoření se nestává lidským přirozeně, jak by příroda či stvořitel to tak mohli udělat. Ne, obraz člověka je odhalen v tomto stvoření pouze jako výsledek počátečního porozumění, chápání, přání, úsilí a proseb – vše pramení z něj. Pouze tak k tomu dochází! 

To je důvod, proč je vývoj postupný. Kousek po kousku, během deseti tisíc let za našeho vývoje historií, na všech našich předcházejících a těch nejvzdálenějších stupních, jsme v průběhu, potencionálně, „zaseli“ vnitřní kvality vnímání, takže dnes, v naší generaci, by se probudili a pomohli nám si uvědomit jejich účel. Vskutku, na lidské úrovni pro sebe musíme rozluštit formu a způsob, jakým musíme růst, proč tomu musí být tímto způsobem a ne jiným – skutečně vytesat „z kusu mramoru“ něco, co dosud neexistovalo, něco, o čem se nikdo nikde dosud nezmínil a postrádáme tak příklad.

Musím poznat Stvořitele, vytvořit ze sebe, z toho „kusu mramoru“ , podle něho stejnou formu. A Stvořitel se v tomto procesu nezjevuje, protože kdyby se odhalil, bral bych si od něj pouze něco povrchního. Pokud ho však studuji, kopu, abych odhalil vnitřní podstatu, z mých nejniternějších tužeb a napříč hloubkou všech mých úrovní – neživé, vegetativní, živé a lidské. A pak se rozhodnu, zda budu či nebudu podobný Stvořiteli, protože to je úplným opakem toho, co jsem si přál původně. Budovat člověka je velice těžká a pečlivá práce, která si vyžaduje ohromné pozornosti ke každému detailu. Právě to je práce, kterou studujeme ve knize Zohar, v kapitole „Dvě velké osobnosti.“

[65714]
Ze 2. části denní lekce kabaly 8/1/2012, Zohar