Je psáno, že každý musí začít každý den nanovo. Je to, jako by včerejšek neexistoval, počítání začíná od nuly. To platí pro všechno: kdo jsem, co jsem, můj účel, můj cíl, cokoli existuje a vyjde najevo kolem mě. Je to, jakoby jsem se znovu narodil bez již existujících znalostí nebo pochopení. Proč nést  břemeno včerejška s sebou? Ať už jsem měl pravdu nebo ne, v čem je rozdíl? Koneckonců, to bylo včera a včerejšek musí být vymazán.

 Ale jak to máme udělat? Činíme tak při čtení knihy Zohar. Co je na ní tak zvláštního? Dává nám sílu udělat právě to. Říká se, že tato síla může být použita pro dobro a pro zlo, a to závisí na člověku. Zohar dává energii a můj „stroj“ určuje, jak se tato energie použije, v neprospěch nebo v můj prospěch. Musíme proto udělat rozhodnutí: jak chceme použít sílu, kterou dostáváme z knihy Zohar? Tato síla se může stát buď vracejícím světlem, dobrou silou, pomocí nebo lékem, nebo opakem toho, smrtelným jedem. Vše záleží na člověku, jmenovitě na tom o co usiluje.

Když se přibližujeme ke zdroji života, který nás stvořil, z kterého se generuje všechna životní síla, to je to, čemu říkáme „život.“ A „smrt“ je to, když se přiblížíme k našemu egu a následujeme ho. Opravdu, ego bylo záměrně vytvořeno opačné Stvořiteli tak, abychom měli svobodu volby uprostřed. Proto při čtení Zoharu, by naše hlavní úsilí mělo být udržet se ve správném směru.

[65836]

Z 2. části denní lekce kabaly 9/1/12, Zohar