Stali jsme se natolik součástí hry podporované názorem celé společnosti, že jsme jí zcela zotročeni. Dostali jsme se do bodu, kde celá naše mysl a přístup k životu je spjat s prací. Člověk se obává toho, že by měl odejít do důchodu. Neví, co bude dělat od rána do noci s takovým množstvím volného času. Není navyklý organizovat svůj život a nechce být svobodný. Když přijde domů z práce, pokračuje v práci na tom samém počítači. Když jde na dovolenou, nerozloučí se se svým telefonem nebo internetem, stále je spojen s tím stejným systémem, podobně jako zotročené ozubené kolečko, jedno z mnoha.

Tento styl, který se utvářel v posledních desetiletích, určil směr v životě člověka, který není schopen cítit se svobodný. Představme si, že by byl zaměstnaný tři hodiny denně, dělal by práci důležitou pro společnost a pro svou existenci. Mohl by strávit zbytek času odpočinkem a činností, která ho baví. Neumíme si však představit, že by to bylo možné. Jsme tak zotročeni, že si neumíme představit, co bychom mohli v životě dělat jiného kromě práce.

Zažijeme skutečně velkou revoluci, protože příroda pro nás nyní ustavuje nové podmínky, mění nás zevnitř a mění i prostředí kolem nás. Ničí našeho vládce: tuto obrovskou lidskou společnost, která nás zotročila. Tímto způsobem nás nutí se změnit a přijmout nový pohled na život.

Ten bude naprosto odlišný. Budeme se vyvíjet jako lidé. Namísto deseti hodin práce (a zbytku času, kdy pokračujeme v přemýšlení o ní) budete pracovat tři hodiny a zbytek strávíte děláním zcela odlišných věcí.

Potřebujete však porozumět tomu, co je potřeba udělat. Samozřejmě, že nebudeme ležet na slunci jako líná, nakrmená zvířata, odpočívající po jídle a nedělající nic, dokud nebudeme znovu hladoví. Bude potřeba najít „lidské“ aktivity, které by člověk v tomto světě měl dělat.

Vedle tří hodin věnovaných práci a pár hodin domácích prací strávíme zbytek času tím, co je nejdůležitější pro lidskou bytost a přináší naplnění duši. Člověk bude považovat práci a domácí práci za nevyhnutelné věci, které v tomto světě musí udělat; byl by šťastný, kdyby tyto věci nedělal. V průběhu sedmi až osmi hodin, kdy byl osvobozen od práce, si musí nalézt skutečnou aktivitu, hodnotnou pro člověka, jíž může zasvětit celou svou duši.

[62552]
Z diskuze “Lekce o novém světě” 1.12.2011