Otázka: Po kongresu se cítím více a více emocionálně při každém setkání přátel, někdy až k slzám. Je tohle skutečně štěstí a vzestup?

Odpověď: Po kongresu musíme určitě začít přistupovat k jednotě jinak. Nyní je jednoduší se k ní vrátit. Je mnohem vzrušující a atraktivní.  Už se to nezdá něčím falešným, jako dříve. 

Dosáhli jsme duchovní reality, začátku duchovního stupně. A nyní musíme přidat trošku více našeho úsilí, aby proniklo dovnitř nás a dalo růst „masu,“ tloušťce přání v tomto bodu. Pak při této tloušťce ucítíme realitu, duchovní realitu. 

Každý člověk by měl vyvíjet úsilí, neustále se vracet k tomu pochopení jednoty, které už proniklo do našich pocitů. I přes naše současné emocionální odmítání a rozostření pocitů, se snažím vrátit do stavu, kterého jsme dosáhli.

K čemu to? Možná abychom se cítili dobře, abychom se dostali dále, dokonce i bez pozitivních pocitů. A možná se cítím zavázán ve vztahu k přátelům, se kterými jsme ve vzájemné záruce.

Odměna se může lišit, ale  celkově, my všichni si přejeme toužit po jednotě. To je ta nejdůležitější věc: toužit po jednotě neustále bez ohledu kde můžete být v daném okamžiku. 
[63326]
Ze 4. části denní lekce kabaly 16/12/2011, “Mír”