Náš postoj k bližnímu, k prostředí světa, kde jsme se narodili, který cítíme uvnitř našeho egoismu, se nazývá přípravné období. Když přecházíme od lásky k prostředí nebo lásky k přátelům k lásce ke Stvořiteli, je to již v době skutečné práce, kdy získáváme vlastnosti odevzdání. 

V důsledku získání těchto altruistických vlastností a procházením stupni dávání kvůli dávání, konečně dosáhneme lásky. Ale protože tato cesta vede k dosažení lásky k Stvořiteli, nazývá se tak celá tato cesta.

A dokonce ikdyž v současnosti pracujeme v tomto světě, v našem světě, s egoistickými vlastnostmi, stále je to považováno za práci na lásce k přátelům, k bližním, dokonce ikdyž to vše je skutečné lásce na hony vzdáleno. 

Láska ke Stvořiteli, láska ke stvořením, a láska k přátelům jsou jedno a to samé, protože je to pravým opakem lásky k sobě. To je důvod, proč to vyžaduje tak mnoho kvalitativních změn uvnitř člověka. Avšak hodnota lásky k přátelům je velice vysoká, protože nám dovoluje získat další touhy a pocity, odhalit skutečnou realitu, ve které se nacházíme, myšleno Stvořitele.

Do té míry, do jaké si člověk váží Stvořitele a konečného cíle, natolik považuje prostředky k jeho dosažení důležité, jako cvičení ve skupině, s přáteli, a studium, protože bez těchto prostředků by nikdy nedosáhl cíle. 

Na druhou stranu, celý tento svět je iluzorní a nikdo kolem mě není: žádné neživé či vegetativní úrovně, ani zvířata a lidé. To vše jsou mé vlastní touhy, které se dělí na tyto části a proto mi je Vyšší Světlo takto představuje. 

Tak musím brát také skupinu – jako kdyby kromě mě nic neexistovalo. A každého, kterého kolem sebe cítím: prostředí, skupina, učitel a dokonce i Stvořitel, jsou uvnitř mě, v mých pocitech. Dostal jsem tuto iluzi, že  existuje to vše venku, abych se mohl naučit, co pocit bližního zanemná: abych ho mohl cítit, mít s ním vztah a dosáhnout dávání a lásky. 

Pokud člověk vnímá tímto způsobem celou realitu, pak nemůže chybovat. Je zřejmé, že  musí stále, po celou dobu, rozlišovat nové detaily a doplnit jimi společný obraz, ale už je na správné cestě. 
[62050]
Z 1. části denní lekce kabaly 29/11/2011, Rabašovy spisy