Otázka: V historii vidíme děsivé případy nenávisti a nepřátelství. Jaký druh nenávisti musíme odhalit, abychom se nad ní sjednotili a vzrostli do duchovního světa?

Odpověď: Nemůžeme posuzovat minulost s jejími příšernými katastrofami a bratrovražednými válkami. Židé  bojovali mezi sebou urputněji, než Římané či Řekové, kteří je napadli.  Je to způsob, jakým dochází k prozkoumání rozbití. Dobro a zlo se prolínají, přání se prolínají s úmysly; všechny katastrofy a problémy na zemi se dějí jen, aby se to vše vyjasnilo. 

Je to součástí nápravy! Během lidské historie vidíme, kolik krve bylo prolito a kolik lidí bylo zabito – miliardy! Války byly vedeny stále; na všech místech, lidé si hrozivě ubližovali jeden druhému! Do dnešního dne, každý den dochází k neustálým sporům a hádkám, a to vše je pročišťování přání přijmout potěšení, které musí vyjít najevo a dospět k závěru, že je třeba se napravit. 

Výsledkem zjistí, že potřebuje napravit sebe a stát se společným přáním. A když si to uvědomí, je pak neschopno toho dosáhnout svou vlastní silou a začne přemýšlet: Jaký druh síly by mu s tím  mohlo pomoci?

Nejprve člověk, v jeho či její naivitě, se snaží napravit vše svými vlastními silami, a zabere to hodně času a úsilí. A bez ohledu na to, nakolik mu je vysvětlováno, že to není on, který provádí nápravu, nepomáhá to. Člověk musí být zoufalý a mlátit hlavou o zeď tisíckrát, aby nakonec řekl: „Je, už chápu, že nejsem schopen dokázat to sám! Potřebuji vnější sílu, Stvořitele, Světlo, které napravuje!”

Teď člověk chápe a cítí zevnitř, v přání, které si ujasnil poté, co desetkrát omlátil svou hlavu o zeď, že vykoupení přijde pouze z venčí. A pak začne pracovat tímto směrem a hledat Světlo nápravy. 

Ale nejprve Světlo hledá sám, mlátíc znovu desetkrát hlavou o zeď, dokud najednou nezjistí, že Světlo se zjeví ve spojení s ostatními.

Musíme projít tím vším. Nemůžeme s tím nic udělat.

[59743]
Z 2. části denní lekce kabaly 3/11/2011, The Zohar