Proč prorážet zeď, když jsou tam dveře

Dr. Michael LaitmanOtázka: Když člověk postupuje cestou světla, chybí mu cítit, chápat, pamatovat si a žít v tom?

Odpověď: Postrádá vzájemnou pomoc, aby na Světlo nezapomenul! Neustále na něj zapomínáme. Každý člověk si myslí, že může postupovat na svou pěst, prostřednictvím svého vlastního přání, namísto přitahování Světla prostřednictvím skupiny, která by nás rozvíjela.

Zapomínáme na tento nežádoucí vývoj událostí. Je to neslučitelné s naším egoismem a to je důvod, proč na to nechceme pamatovat. Myslím si, že budu pilněji studovat, více porozumím, více se budu modlit, řvát, nutit se, dělat něco vyjímečného, budu brečet, udělám cokoli, kromě toho přilákat Světlo prostřednictvím spojení ve skupině a nechat tak Světlo, aby mě rozvíjelo. 

A to je důvod, proč přejdou roky a desetiletí a lidé si neuvědomují, že se snaží prorazit skrz zeď, ikdyž jsou hned vedle dveře. Ale oni tyto dveře nevidí! Prostě se nechtějí podívat tím směrem, protože tato cesta jde směrem budování spojení. 

Přistupujeme k duchovnu stejně jako k tělesnu a myslíme si, že budeme schopni dokázat vše svým vlastním rozumem a rukama. Silou našeho rozumu a našich rukou jsme se vyvíjeli během celé naší historie – tak jsme budovali celý náš život. Tak proč nemůžeme pokračovat dál stejným způsobem?

Chápu, že vše vyžaduje úsilí a jsem připraven se vzdát čehokoli, abych pochopil, dosáhl, pocítil a rozvíjel se. Následuji tu samou cestu, ten samý směr a používám ty samé metody, jako vždy. Ale ty jsou pro dosažení duchovna zcela nevhodné!

To je proto, že pouze přilákání Světla pomáhá k duchovnímu postupu a nic jiného. Předpokládá to práci s prostředím, obracení se na Stvořitele s žádostí (vzestup MAN), Světlo nápravy AB-SAG, Světlo, které napravuje, to vše se vztahuje k cestě světla. Není to živočisná, tělesná cesta. 

A hlavní překážkou tu je nedostatek důslednosti na této cestě. Jsem nestálý, protože mě prostředí dostatečně nepodporuje. A to je důvod, proč nejsem schopen se vždy upamatovat a uvědomit si, že to je jediná cesta, jak se rozvíjet. Zapomenu na ten nejdůležitější bod, který slouží jako počátek pro náš skutečný, správný vývoj a brání mě před tím bloudit vlastními směry. 

To je příčina vzniku náboženství, různých vír a hnutí nového věku, čehokoli, co nevede jedním pravým směrem. Pokud se nestaráš o ten jeden bod, vrhneš se do tisíce různých směrů, jako zvíře,  vypuštěné svobodně do pole. 

Není jiná možnost, musíte uzavřít dohodu se svým prostředím, unii nebo vzájemnou záruku. Měli byste souhlasit, že si navzájem nedovolíte zapomenout na tento bod a spojíte se jeden s druhým, abyste tímto spojením na sebe přitáhli Světlo. 

A jak bude Světlo učinkovat, není naše starost. Nemusíme se o to starat. Ví, co má udělat – my jen urychlujeme jeho vliv na nás, nepoučujeme ho v tom, co má dělat. 

To nás přivádí zpět k jeho zdroji, dobru, které zná. Já ale nevím, co je toto dobro, protože mým původem je živočišný egoismus. 
[59824]
Z 1. části denní lekce kabaly 30/10/2011, Rabašovy spisy

Discussion | Share Feedback | Ask a question




"Kabala, Věda a Smysl Života" Komentáře RSS Feed

Předchozí příspěvek:

Následující příspěvek: