Všechny malebné popisy, které jsou nám dány v Tóře, nám říkají o čím dál silnějším spojení mezi lidmi. V duchovním světě člověk nevstoupí fyzicky do Egypta, přes hmotné Rudé moře a poušť Sinaj, nebo dosáhne hmotné izraelské země. V duchovním světě toto všechno symbolizuje různou míru spojení mezi dušemi, mezi lidmi, kteří se spojují interně, v jejich touhách.

To je spojení, o kterém nám Tóra říká. Nemluví o zeměpisu nebo historii nějaké skupiny, která chodila po zemi Kananejské a Egyptě. Vypráví jen o spojení, v němž poznáváme tyto stupně. „Odejdi ze své země“ znamená opuštění své egoistické touhy, tedy životu v Babylonu. Je třeba opustit toto přání a dospět k většímu, ve kterém se spojíte se svou skupinou silněji. Tato touha se již nazývá „zem Kananejská“ („země“ znamená „touha“).

Později vstoupíme do levé linie, naše touhy vzrostou, zlý sklon je odhalen více, a to se nazývá „sestoupení do Egypta.“ A když později vystoupíme z tohoto stavu, „Egypta“, tím že se spojíme dohromady, tomu se říká, že jsme v „poušti Sinaj.“

Poté co se spojíme nade všemi problémy, které se nám odhalí, vystoupíme na úroveň nazývanou „země Izrael.“ Všechno jsou to stupně spojení a ne geografická místa.

Jména jsou převzata z našeho světa, ale jsou použita pro pojmenování duchovních stupňů. Můžeme jet autobusem z Babylonu do země Kananejské, pak do Egypta a zpět, ale to by nebyla duchovní cesta. Bylo by to pozemský výlet.

Vše záleží na tom, i když sedíme na jednom místě, jak zdoláváme stupně a objevujeme duchovní světy v nás. Ty se odhalují pouze v závislosti na síle spojení mezi námi. Jak se sjednocujeme, objevujeme duchovní stupně v závislosti na síle naší jednoty.

Všech našich „613 tužeb“ opravíme pouze prostřednictvím spojení. Pokud se člověk nespojí s ostatními, nesplňuje žádné „přikázání“, nedělá žádnou korekci touhy přijímat. Všechny touhy jsou odpojeny od sebe v důsledku rozbití, a mohou být opraveny pouze spojením jednoho k druhému.
[57571]
Z 1. části denní lekce kabaly 14.10.2011, spisy z Rabáš

Lidstvo dnes zažívá porodní bolesti. Jedná se o zrod nového světa. My sami objevujeme tyto vnější podmínky, zatímco ve světě samotném se nic nemění. V dnešním světě existují lidé, kteří spáchají sebevraždu kvůli finanční krizi nebo kvůli obavám a dalším problémům. Ale zároveň je možné najít lidi, kteří se o nic neobávají a krizi necítí vůbec.

Vše záleží na tom, jak člověk vnímá svět, ale svět sám o sobě nemá žádnou vlastní formu. Takže můžeme odpočívat, s tím že je vše v pořádku, a počkat až nám běžný tok života přinese něco sám o sobě. Nebo se můžeme sami přinést ke stavu, kdy budeme cítit, že nemůžeme souhlasit s tím, abychom zůstali v tomto stavu déle a že se nakonec musíme spojit a odhalit spiritualitu, která se odhalí jen ve spojení mezi námi.

Vše záleží na tlaku, který sami vytvoříme. Potom se nám obvyklá uvolněná realita, v níž zbytek obyvatel žije, bude zdát jako tma Egypta. Budeme cítit, jak naši nepřátelé, faraónova vojska, nás zezadu tlačí a my musíme skočit do spirituality, stejně jako do Rudého moře.

Vše záleží na tom, jak člověk vnímá svůj vlastní stav a tím si neponechává jinou volbu než se spojit s ostatními.
[57575]
Z 1. části denní lekce kabaly 14.10.2011, spisy z Rabáš