Monthly Archives: Říjen 2011

Hra, která vyžaduje celou mysl a srdce

Dr. Michael Laitman

Otázka: Pokud vím, že hledám věčné štěstí obsažené v odevzdání, ale ještě ho necítím, jaká by měla být moje umělá žádost?

Odpověď: Musíme mluvit více o kvalitách, které ještě nemáme, ale hrajeme si s nimi jako děti. Kromě toho, že dítě vnímá svou hru jako nejzávažnější a skutečnou věc, roste díky této skutečnosti. Zatímco když si hraju já, vím, že to není vážné a skutečné. V tom spočívá celý problém.

Kdybych byl schopen investovat více srdce a mysli do této hry, měl bych z toho větší prospěch. I když to však tak může být, hra funguje tak jako tak. Světlo mě ovlivňuje a já se měním.

A co je nejdůležitější, je třeba pokračovat. Jak je psáno: „Ať se stane cokoliv, ať přijde cokoli, jen neodejít,“ a pak na to přijdete. Světlo vás bude ovlivňovat pokaždé silněji. A i když to může vyžadovat roky, nakonec si začnete všímat změn v sobě, vážit si kvality odevzdání a postupovat s ní.
 [58784]
Z 1. Části denní lekce kabaly 26.10.2011, spisy z Rabáš

Bezvýhradně milující

Dr. Michael LaitmanOtázka: Každý uznává a respektuje princip lásky k bližnímu, jako k sobě. Jak se můžeme obrátit k lásce namísto nenávisti a rozdělení v nové éře?

Odpověď: Aby se to podařilo, postupně přecházíme od egoistických záměrů k těm altruistickým. Každý člověk chce, aby byl milován takový, jaký je. Jinými slovy, láska stojí nade všemi pro a proti. Někdo se mi zdá hezký a někdo ošklivý. Někdo se mi zdá jako dobrák, jiný zlý. Pokud zatím někoho miluji, pak ho miluji jako své vlastní děti, bez ohledu na to, jaký je.

Je správné, že milujeme naše děti přirozeně, zatímco zde potřebujeme lásku, která se dostane nad naši přirozenost. Je psáno, „Každý člověk odmítá ostatní podle svých vlastních chyb.“ Pokud na někom pozorujete chyby, znamená to, že tato chyba je uvnitř Vás. 

Nicméně, zpočátku jsme neschopní dosáhnout bezvýhradné lásky, protože v naší přirozenosti je se nenávidět navzájem. Vždycky hledám chyby v ostatních, protože to způsobí, že se cítím lépe a výše než druzí, což je samo o sobě příjemné. Když hledám sebeuspokojení, musím vidět chyby v ostatních a mít je před sebou alespoň v nějakém ohledu. Pokud se mi někdo jeví, že je výše než já, a já to nedokáži ospravedlnit, upádám do deprese.

Tak jak můžeme lásky dosáhnout? Nejdříve, „milovat“ znamená být prodchnut touhami druhého a být připraven je naplnit. Právě nyní jsem připraven využít a  těžit z druhého, ale je mi řečeno, „použij sebe k tomu, abys naplnil jeho.“ To je úplným opakem mé přirozenosti. Nikdy na tu zeď nemohu vyšplhat. 

To je důvod, proč Hillel, mudrc, udělal výzvu snazší tím, že jí položil takto, „Nedělej druhým to, co sám nemáš rád.“ Tím že jsem neutrální, vzdávám se nenávisti a lásky kvůli druhému. Tím, že tuto podmínku dodržujete, překonáte první polovinu cesty. 

Proto se odpoutáte od egoismu, od předchozích tužeb. Vzdáte se špatně zamýšlených plánů a záměrů. Od nyní už nebudete chtít druhé ranit, ať už nedopatřením či úmyslně.  Nechcete ho využívat, protože to jej vždy zraní. A dokonce ikdyž si stále myslíte, že můžete z druhého profitovat, začnete už chápat, že sám nakonec tratíte. Co je dobré pro něj, je dobré i pro Vás, a co je špatné pro něj, je špatné pro Vás. Už porozumíte, že jste oba spojení dohromady globální sítí, která začíná být v dnešním světě zjevná. To je důvod, proč nemáte jinou možnost, než si přinejmenším neubližovat navzájem.

To je první fáze: Odpojíte svou Malchut a vzrostete do Biny, do malého stavu, Katnutu, Hafetz Hesed. A pak musíte pokračovat po cestě k lásce. 

Všechny tyto fáze jsou realizovány za podmínky, že postupujete “od Lo Lišma k Lišma,” pokud ve svém egoismu přesto aspirujete k altruistickému cíli. „Je pro mě prospěšné starat se o svého bližního dobře,” uvažujete. “ Vždyť jsme všichni navzájem propojení a není jiná možnost….” A třeba, protože kráčíte touto cestou, vyvoláte světlo, které napravuje, které upraví vaši mysl a pocity. 

A pak porozumíte, “Musím milovat druhé, ne kvůli tomu, že se budu cítit dobře a ne kvůli tomu, že jsme v jednom systému, nezáleží jak globální a propojení můžeme být.“ O tom to není. Jednoduše jste uchvácen kvalitou dávání samou. Nevíte, co jí dělá dobrou, ale cítíte, že kromě dávání nechcete nic jiného. Nenaplňujete sebe a  potěšení neočekáváte. Dáváte z respektu, úcty, významu, z poznání dávání jako takového v čisté formě. Teď je to pro Vás vším.  

Ze 4. části denní lekce kabaly 27/10/2011, “Láska ke Stvořiteli a láska ke stvořením”
[58899]

Jedna superkorporace vládne světu

Dr. Michael LaitmanVe zprávách: “Studie university v Zürichu „dokazuje“, že malá skupina společností – zvláště banky – má ohromnou moc nad světovou ekonomií. Studie je první, která se podívala na všech 43,060 nadnárodních společností a síť majetkového spojení mezi nimi – a vytvořili tak „mapu“ 1,318 společností v srdci světové ekonomie. 

“Studie zjistila, že 147 společností uvnitř vytvořilo ‘super entity’, kontrolující 40 %  majetku. Všechny vlastní část nebo všechny navzájem. Většina jsou to banky – top 20 zahrnuje Barclays a Goldman Sachs. Avšak užší spojení znamená, že síť by mohla být citlivá na kolaps. 

“Finanční kolaps 2008 ukázal, že takové pevně-spletené sítě mohou být nestabilní.

‘Trpí-li jedna společnost nouzí, ’ Glattfelder říká, ‘Množí se to.’” (Zdroj: Daily Mail)

“Jedna věc ale nesouhlasí s některými prohlášeními protestujících: není pravděpodobné aby super entita byla záměrným výsledkem konspirace k ovládnutí světa. ‘Takové struktury jsou v přírodě běžné,’ říká Sugihara.

“Tedy, super-entita nemohla být výsledkem konspirace. Skutečná otázka, říká Zurichův tým, je zda může uplatnit koordinovanou politickou sílu. Driffill cítí, že 147 je příliš mnoho k zajištění dohody. Braha věří, že budou soutěžit na trzích, ale jednat společně na společných zájmech. Odporovat změnám v síťové struktuře může být jedním takovým společným zájmem.” (Zdroj: NewScientist)

Můj komentář: Závěr je překvapující: Nikdo světu nevládne, ani židé, ani bohatí, ani vláda – a to je správně. Svět je ovládán přírodou nebo stvořitelem, a my nejsme schopni program světového vývoje ovlivnit. Spíše můžeme určit, kterým způsobem se program před námi projeví: Zda k nám bude více či méně přívětivý, zda se k našemu dalšímu nutnému stavu, společnosti vzájemné záruky, dostaneme prostřednictvím nacistického režimu, třetí světovou válkou a zničíme většinu lidstva, nebo cestou přímou k společnosti ve vzájemné záruce a rozumné spotřeby.

[58370]

Opuštění Egypta bez opuštění svého místa

Dr. Michael Laitman

Všechny malebné popisy, které jsou nám dány v Tóře, nám říkají o čím dál silnějším spojení mezi lidmi. V duchovním světě člověk nevstoupí fyzicky do Egypta, přes hmotné Rudé moře a poušť Sinaj, nebo dosáhne hmotné izraelské země. V duchovním světě toto všechno symbolizuje různou míru spojení mezi dušemi, mezi lidmi, kteří se spojují interně, v jejich touhách.

To je spojení, o kterém nám Tóra říká. Nemluví o zeměpisu nebo historii nějaké skupiny, která chodila po zemi Kananejské a Egyptě. Vypráví jen o spojení, v němž poznáváme tyto stupně. „Odejdi ze své země“ znamená opuštění své egoistické touhy, tedy životu v Babylonu. Je třeba opustit toto přání a dospět k většímu, ve kterém se spojíte se svou skupinou silněji. Tato touha se již nazývá „zem Kananejská“ („země“ znamená „touha“).

Později vstoupíme do levé linie, naše touhy vzrostou, zlý sklon je odhalen více, a to se nazývá „sestoupení do Egypta.“ A když později vystoupíme z tohoto stavu, „Egypta“, tím že se spojíme dohromady, tomu se říká, že jsme v „poušti Sinaj.“

Poté co se spojíme nade všemi problémy, které se nám odhalí, vystoupíme na úroveň nazývanou „země Izrael.“ Všechno jsou to stupně spojení a ne geografická místa.

Jména jsou převzata z našeho světa, ale jsou použita pro pojmenování duchovních stupňů. Můžeme jet autobusem z Babylonu do země Kananejské, pak do Egypta a zpět, ale to by nebyla duchovní cesta. Bylo by to pozemský výlet.

Vše záleží na tom, i když sedíme na jednom místě, jak zdoláváme stupně a objevujeme duchovní světy v nás. Ty se odhalují pouze v závislosti na síle spojení mezi námi. Jak se sjednocujeme, objevujeme duchovní stupně v závislosti na síle naší jednoty.

Všech našich „613 tužeb“ opravíme pouze prostřednictvím spojení. Pokud se člověk nespojí s ostatními, nesplňuje žádné „přikázání“, nedělá žádnou korekci touhy přijímat. Všechny touhy jsou odpojeny od sebe v důsledku rozbití, a mohou být opraveny pouze spojením jednoho k druhému.
[57571]
Z 1. části denní lekce kabaly 14.10.2011, spisy z Rabáš

Porodní bolesti

Dr. Michael Laitman

Lidstvo dnes zažívá porodní bolesti. Jedná se o zrod nového světa. My sami objevujeme tyto vnější podmínky, zatímco ve světě samotném se nic nemění. V dnešním světě existují lidé, kteří spáchají sebevraždu kvůli finanční krizi nebo kvůli obavám a dalším problémům. Ale zároveň je možné najít lidi, kteří se o nic neobávají a krizi necítí vůbec.

Vše záleží na tom, jak člověk vnímá svět, ale svět sám o sobě nemá žádnou vlastní formu. Takže můžeme odpočívat, s tím že je vše v pořádku, a počkat až nám běžný tok života přinese něco sám o sobě. Nebo se můžeme sami přinést ke stavu, kdy budeme cítit, že nemůžeme souhlasit s tím, abychom zůstali v tomto stavu déle a že se nakonec musíme spojit a odhalit spiritualitu, která se odhalí jen ve spojení mezi námi.

Vše záleží na tlaku, který sami vytvoříme. Potom se nám obvyklá uvolněná realita, v níž zbytek obyvatel žije, bude zdát jako tma Egypta. Budeme cítit, jak naši nepřátelé, faraónova vojska, nás zezadu tlačí a my musíme skočit do spirituality, stejně jako do Rudého moře.

Vše záleží na tom, jak člověk vnímá svůj vlastní stav a tím si neponechává jinou volbu než se spojit s ostatními.
[57575]
Z 1. části denní lekce kabaly 14.10.2011, spisy z Rabáš

Vysokozdvižný vozík

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jak můžeme měřit úsilí? Historie nám ukazuje, že pro některé kabalisty je cesta snadná a druzí velmi strádali. Jak je možné, že někdo prošel přes Machsom (bariéru) během několika let, jiný za třicet let, a další stále vyvíjí ohromné úsilí a ničeho vlastně nedosáhli?

Odpověď: Lidské úsilí se nedá poměřovat. Koneckonců nevíme, jaká je jejich výchozí pozice a místo v obecném systému.

Předpokládejme, že někdo patří na vrchol, pátou pozici v celkové pyramidě duší. Nicméně podle toho se narodí s nehoršími přáními, s těmi nejnarušenějšími atributy, a musí na nich pracovat po mnoho let – řekněme nejen třicet, ale třicet let po deset životních cyklů. Jak dlouho mu trvá dosáhnout stavů, které mu dovolí najít své „místo“ a dosáhnout kořene své duše? Zatím je nám ho líto:“Chudák duše!“ Ale jiný člověk může patřit ke střední vrstvě a svou práci udělá snadno během pár let.

Co se týká nás, lidí s bodem v srdci, duše, které patří do kategorie „Israel,“ musíme pracovat velmi tvrdě. Za prvé, odlišně od „národů světa,“ už jsme jednou na vrcholu byli a prošli jsme roztbitím. Jejich touhy dostávat byly vždy takové, ale naše situace je mnohem horší, a proto jsou naše nápravy mnohem složitější. Nenávist k národu Israele a problémy, jimiž prošel během celé historie, to dokazují. 

Dokonce i duchovní cesta, vzestup na horu, je pro nás mnohem složitější, než pro zbytek světa, pro něž bude vzestup snadný. Lidé se k nám připojí: „Ano, chceme, jsme připraveni.“ Budou už cítit, že to stojí za to. Zlý sklon, rozbité přání, se ukrývá v nás, ne v nich. Oni pouze přidají svou „váhu,“ náklad, který se připevní k našim chodidlům. Nyní musíte nalézt mechanismus, který zdvihne tuto zátěž. 

Jak můžeme vytvořit takový „vysokozdvižný vozík“? Jak bude fungovat? Jaké kladky a provazy potřebuje? Musíme to rozhodnout. Lidé nám přinesou svá zavazadla a nechají je v terminálu, jako na letišti, a my jej musíme naložit a doručit.

Není důvod se tím rozčilovat. Nikdo spíš nemůže tvrdit, že jeho cesta je snažší či složitější v porovnání s někým jiným. Vždyť se do druhých „neoblékláte“, a tak nemůžete srovnávat nebo si stěžovat. Přirozeně jste ponořen do sebe a nemůžete úsilí měřit. 

[58287]
Z 5. části denní lekce kabaly 21/10/2011, „Jedno přikázání“

Vzájemná záruka je něco co závidět

Dr. Michael Laitman

Otázka: Co bude egoista, který se ocitne ve společnosti vzájemné záruky závidět?

Odpověď: Bude závidět, že lidi kolem něho mají něco, co mu chybí. Oni si užívají svůj život, své vztahy, zatímco on nemá tento druh vztahů a neužívá si života.

Nakonec, mluvím o touze a potěšení. Pokud se stane zázrak a váš postoj k bližnímu se změní, budete vnímat věčný svět. Budete cítit, že byste měli žít a zároveň přijímat miliardkrát více než přijímáte v tomto světě. Celý tento svět se napájí od jiskry, která ho vytvořila, když prorazila z vyššího světa. Všechna potěšení jsou zde jen jiskrou vyššího světla, které odhalíte v duchovním světě.

To se nedá vyjádřit, ale člověk postupně zjišťuje, že je v tom velký přínos: jsem osvobozen a vycházím ze sebe, nejsem nikdy nemocný, povznáším se nad životem a smrtí, jsem zcela ponořen do nekonečna, nekonečného naplnění a dokonalosti. A vše, co potřebujete udělat, abyste toho dosáhli je vnitřní přechod od režimu „pro mě“ k režimu „pro druhé“.

Ve skutečnosti, člověk trpí hodně v jeho životě, aniž by si to uvědomoval. Již jsme si zvykli na neustálý spěch, tlak, různé povinnosti a obavy. Je opravdu možné žít bez obav, omezení a starostí? Nevíme, co to znamená být svobodný, když všechno dobro je před vámi a nic vás omezuje.

Kdybychom jen dokázali, aby se lidé sami přesvědčili, co se dá získat ve srovnání s jejich současným životem, uviděli by, že jsou v nejhorším stavu, v nejhorším ze světů. A oni mají možnost ho opustit: vše co potřebují udělat, je změnit svou pozornost od „Pro mě“ na „Pro nás.“ Nakonec, vše závisí na našem šíření, „agitaci“, jak Baal HaSulam na ni odkazuje.
[57978]
Z 5. částí každodenní lekce kabaly 18.10.2011, „Mír ve světě“

Celoživotní moment

Dr. Michael Laitman

Otázka: Když světlo Nefesh vstoupí do Kli (nádoby) Keter, koresponduje světlo s Kli, tedy naplňuje Nefesh Keter?

Odpověď: Světlo Nefesh, které vstoupí do Kli Keter ho plně naplňuje, a Kli se cítí zcela naplněno v té kapacitě. Co přiměje Kli dostávat další světlo? Zbytky touhy v něm nejsou naplněny. Nicméně, v této kapacitě, množství, obdrží dokonalost.

Přechod od dokonalosti k dokonalosti, se děje v pádu, když z ničeho nic, „dokonalost“ skončí. Je to podobné, jako když v našem životě řekneme: „Krásná chvíle, ať nepomine!“ Ve chvíli kdy se uděje, už ji nechcete, těšíte se na další. Jakékoliv naplnění vždy musí přinést prvek novosti, jinak to nebude potěšení. Známe to z jakýchkoli našich potěšení.

Potěšení je možné pouze v případě, že existuje správné spojení mezi touhou a naplněním, když nevyruší jeden druhého. Když člověk přijde k tomuto pochopení, vidí, že potěšení v našem světě není možné, protože bude vždy vyrušeno touhou. Proto směřujeme dopředu po celou dobu. Nicméně, v duchovním světě, každé potěšení je dokonalost. Zvláštní zkce jsou nutné, aby se zvíře z tohoto stavu dostalo a postupovalo dále, až do konce, kompletního naplnění.

Co se stane poté, nám není známo. Ale určité další možnosti naplnění a růstu nevyhnutelně existují, jen nám o nich nebylo řečeno.
 [57509]
Z nedělní virtuální lekce 2.10.2011

Letmé myšlenky na Shamati, „Co to znamená, že Sitra Achra se nazývá ‚Malchut bez koruny'“

Dr. Michael Laitman

Vůle užívat si, egoistické potěšení a egoistické touhy se nazývají „tělesný svět“ a touha dát, naplnit a odevzdávat se nazývá „duchovní svět“. Není skoro žádný rozdíl mezi těmito dvěma s jedinou výjimkou – a tou je výsledek.

Pokud člověk vykonává akt odevzdání, musí objevit světlo. To znamená, že dosáhne Keter (koruny). Ale pokud nedělá akt odevzdání, nedosahuje Keter. Jediný rozdíl je výsledek.

Proto, nečisté síly (Sira Achra) se názývají „Malchut bez koruny (Keter),“ kdy jsem v touze přijímat, ale světlo z Keter ke mně nedosáhne.
[57723]
Z 6. lekce na kongeru v Torontu 18.9.2011

Duchovní svět není mystika

Dr. Michael Laitman

Problém je, že nejsme schopni pracovat na našem spojení a uvědomit si jeho význam stále více a více za jakýchkoli okolností, jakékoliv situace a každý den. Jediným důvodem je to, že si lidé představují duchovní svět jako něco, co je daleko od reality, v níž v současné době existují. Myslí si, že duchovní svět existuje na jiném místě nebo jiném vesmíru.

Neuvědomují si, že mohou odhalit duchovní svět tady, navíc k tomuto světu. Je příjemné si myslet, že vstoupíme do duchovního světa po smrti. I když se lidé učí v moudrosti kabaly, že uvidí duchovní svět v tomto životě, přesto si představují odhalení světa mimo ten náš, vzdálený od všeho co tu máme.

Nicméně, toto je nesprávné! To co odhalujme je síť spojujících sil mezi lidmi a Stvořitelem, který plní tento svět, tuto realitu. Odhalíme novou řídící a hnací sílu ve vesmíru, která byla dříve skrytá. Kromě našeho sobeckého přání, ve kterém vnímáme „tento svět“, můžeme odhalit touhu odevzdávat a v jejím rámci, odhalíme nový fenomén tzv. „vyšší“ a „budoucí“ svět, což znamená, svět, který k nám přichází.

Pokud se člověk všemi jeho silami snaží přiblížit podobě vyššího světa, Stvořitel, jako nedílné spojující síti, která se odhaluje mezi všemi formami, které v současné době vnímá ve svém světě, pomáhá mu to zabránit vzniku „idolů“ a zůstat realistický namísto toho aby se ztratil v mystice.

Vyšší svět je síť odevzdání, která je odhalena mezi všemi částmi této skutečnosti, jakož i další reality, která se nám odhaluje jako síť sil. Jediná věc, která existuje, jsou síly, protože všechno, není nic jiného než síla touhy, úmyslu a myšlenky. Když člověk vidí realitu tímto způsobem, tak si začne uvědomovat, že veškeré prostředky k dosažení této nové reality jsou přímo v jeho rukou.

Koneckonců, je to dosaženo s pomocí lidí, kteří jsou nositeli síly odevzdání. To jsou jeho přátelé, kteří chtějí získat odevzdání a altruistický záměr. Nyní spolu se svými přáteli může člověk začít stavět a odhalovat tento systém odevzdání.
[57843]
Z 1. části denní lekce kabaly 16.10.2011, spisy z Rabáš