Jako člověk žijící v tomto světě, jsem stvořen tak, abych stále automaticky myslel na sebe: co je pro mě výhodné a jak toho dosáhnout. Takového mně stvořil Stvořitel, jak je řečeno: „Stvořil jsem zlo“. Já pouze více a více otevírám své zlo, stále více myslím na sebe a zjišťuji, že právě tohle je zlo. Ale tohle už je zvláštní stav.

A teď chci toto zlo přeměnit na dobro, protože nenávidím tento egoizmus. Dobro – to je myslet na celý svět a cítit, že mi to všechno zcela patří. Chovat se ke všem, jako by k součásti mne samotného.

Ale jestli odstraním toto „jako by“ – pak znovu zůstanu jen „Já“, pouze více egoistický! Například, kdybych teď objevil, že jsou všichni lidi dohromady „mé malé dítě“, a já nesmírně miluji toto dítě, tento obraz, celým svým srdcem.

Čeho jsem tím to vztahem dosáhl? Ve skutečnosti se teď chovám ke všem jako k sobě samému ale egoisticky!

Proto říkám: „Ne! Nenávist a vzdálenost mezí námi stále zůstávají! Ale všechno zlo pokryje láska“. Jinak nebudeme mít odpor – „clonu„. Co budeme překonávat? Ve vztahu ke svému dítěti nemusíme nic překonávat, jsme připraveni mu dát všechno. Vždyť k tomu nás zavazuje přirozená láska.

A když říkáme, že chceme, aby celý svět byl pro nás jako by já sám – nechápeme jaké tady spojujeme protiklady a jaký se buduje vztah. Neodstraňujeme odtržení, ale budujeme na něm celou svoji lásku.

Proto se teď ve světě otevírá tak zvláštní stav. Všude jsou nějaké boje, hádky, konflikty, projevují se rozdíly – celý svět je ve zmatku, nikdo se navzájem nesnese. Ale pokud se sžít nedokážeme, hádky budou stále více narůstat, dokud nepochopíme, že všechny hříchy se musejí otevřít a my se budeme muset spojit nad nimi. Nemusíme se bát, že se otevírají – naopak! Když se otevírají a ukazují naše slabé stránky, pak pochopíme, že potřebujeme pomoc. Uvidíme, že každý sám nic udělat nedokáže – a potřebujeme světlo vracející ke zdroji.

Proto pozorujeme tak hodně konfliktů odlišných sil a cílů, takové vzájemné nepochopení. Ale nad vším tím budeme muset postavit jeden velký deštník – vzájemnou záruku.

A přesto, uvnitř nás, všechny rozdíly a odlišné názory zůstanou. Je to zázrak, kterému nerozumíme! Zázrak je v tom, že se nacházíme spolu pod deštníkem, vybudovaném z lásky a záruky.

Budeme se  navzájem milovat, nehledě na všechny rozdíly mezi námi. Jsme natolik různí, protože z hora se tak otevřela Malhut. Já nechci měnit jiného člověka, pouze chci vysvětlit, že má cenu spojit se mezi sebou v dobrem a nabízím: „Spojíme se nád všemi osobními zájmy a rozdíly mezi námi.”

Vždyť proto jsme od Stvořitele dostali takové protiklady a od přirody jsme tak různí, aby se kvůli rozdílům mezi námi, projevíla harmonie stvoření.  Vždyť symfonii na jednom hudebním nástroji zahrát nelze, všichni musí společně – tohle právě rodí harmonii a skutečné dílo.

[#50955]

Z lekce „Úvod do vědy Kabala“ (Pticha), 10.08.2011

Filed under: Krize, Svět - Žádné komentáře→