Zohar, kapitola “Truma,” článek 759: Jakmile byla Nukva ozdobena—má se na mysli postaven [Partzuf] AVI [Aba ve Ima]—a ZA a Nukva se vrátili k PBP [Panim be Panim], ta forma člověka, ZA, přišel z touhy po Nukvě. Tam, v Nukvě, byl druhý muž Berie vyryt a vyobrazen, jako jeho podoba. Je o něm psáno, “A zplodil syna ku podobenství svému, podle obrazu jeho.”

Kniha Zohar hovoří pouze o tom, co se děje v síti, která spojuje duše. Celkový úhrn těchto spojení mezi námi je nazýván “vyšší svět,” jehož ilustrace jsou Zoharem popisovány, včetně sil, Světel, různých podob a obrazů. Nemáme si co více představovat, protože to je to, uvnitř čeho žijeme. 

Každý z nás jednotlivě je přání těšit se, a vně každého z nás, ve spojení mezi námi, tam se nachází vyšší svět, naplněný Světlem. Proto musím “obalit” svou vůli těšit se, přikrýt jí jakoby stínem, provést na ní restrikci a vytvořit clonu a odražené Světlo, a pak z ní vystoupit ven, do svých vztahů s ostatními. 

Přesně o tom Zohar mluví: kterou podobu či obraz přijmu ve vztahu k ostatním. Pokud tak činím, pak odhalím vše, o čem v Zoharu čteme. Jinak jsem uvnitř sám sebe, ve své vůli těšit se a cítím pouze tento svět. 

Buď můžeme vnímat uvnitř nás nebo nad námi, vně nás.  “Vně nás” znamená v přístupu k bližnímu, kde “bližní” jsou lidé, se kterými chci vybudovat propojovací síť.  Tomu se říká “skupina.” Pokud tímto způsobem přistupuji k celému světu, pak skupina je celý svět.

Zatímco napravuji své vlastnosti, pokud si přeji odhalit sílu, která vše vytvořila, pak ji odhalím v souladu se zákonem ekvivalence formy. Jakmile má propojovací síť s ostatními získá duchovní podobu, duchovní podstatu, skutečné vzájemné odevzdání, úrovně vzájemné záruky dokonce jen na prvním stupni, pak uvnitř ní okamžitě ucítím Stvořitele. 
[49184]
Ze 2. části denní lekce kabaly 25/07/2011, Zohar