Odpověď:  Mám linii Světla a linii nádoby. Sebe stavím mezi ně jako třetí linii. Vezmu maximum, co mohu z přání dostávat a Světla, a sestavím finální formu,  souhrn těchto sil (Σ).

Touto formou je lidská bytost. Třebaže komponenty nejsou mé, musím je sloučit a rozhodnout o správném spojení. To rozhoduji sám.

Abych to tak udělal, musím nejdříve cítit stud, že se nepodobám Dárci, vymezit pracovní látku, a najít sílu, která ji opraví. Ode mě je požadováno vytvořit v sobě člověka, přání které začne utvářet. Síly a látku již máme. Musím pouze prověřovat hmotu a přezkoumávat ji na každém ze 125 stupňů podobnosti Dárci.

Prověřuji sebe ve vztahu k vyššímu a poznávám své dovednosti. Je to velmi velká fuška. Díky tomu Ho začnu uznávat, cítit a rozumět Mu.  “Formátuji” nebo “navrhuji” sebe při hledání bezchybných řešení.  V důsledku toho se stanu takovým, jako je Stvořitel, ne podle nadřazenosti, ale podle odevzdání. V přijímání pro odevzdávání učiním sebe Jemu podobným.
[44527]
Ze 4. části denní lekce kabaly 24/05/2011, „Úvod do moudrosti kabaly”