Otázka: Jaký je rozdíl mezi Myšlenkou stvoření a Stvořitelem?

Odpověď: Vše, o čem se mluví, je bráno se zřetelem na nás. Nevíme nic, kromě toho, k čemu dochází uvnitř přání. A dokonce když odhalíme existenci Světla, “něco z něčeho,” které stvořilo přání “něco z ničeho,” to jsme také založili na přání, které nám odhalí, co se před námi údajně událo. Veškerá naše poznání pochází ze smyslového vnímání hmoty v naší touze.

Z tohoto důvodu, když mluvíme o vnímání, o pocitu uvnitř přání, rozdělujeme celé naše vnímání do tří složek:

• ten, který vnímá (já jsem vnímající),
• ten, který je vnímán (co vnímám od Stvořitele),
• kdo je ten, od koho se vnímá (zdroj pocitu, Stvořitel).

Jak se učím své schopnosti změnit vnímání Stvořitele, kterého cítím v rámci toho, co od spojení se mnou žádá, začínám s ním navazovat spojení a měním vztah mezi námi. Jak vím, co měním? Vychází to z mých pocitů. Jak vím, co cítí a zároveň, jak na mě reaguje? I to vychází z mých pocitů. Vše je založeno pouze na mých pocitech; nemám žádné další vlastnosti vnímání. Vše se nachází pouze uvnitř přání.

Proto říkáme, že HaVaYaH (čtyřpísmenné jméno Stvořitele, “Yod-Hey-Vav-Hey”) jsou čtyři vývojové fáze přání. K odhalení Stvořitele uvnitř člověka (Stvořitele neboli “Bo-Reh”, čemuž odpovídá “přijď a uvidíš”) dochází až poté.

Světy také existují pouze v našem vnímání ve formě odhalování a utajování (“svět” či “Olam” pochází ze slova “Alama” neboli “utajování”). Stejně tak žebřík duchovních stupňů se opět nalézá uvnitř člověka. Skupina, lidstvo, celá realita, svět nekonečna, vše je uvnitř nás. 

Čeho ale dosáhnu prostřednictvím celého svého úsilí, přání učit se kdo a co jsem, kdo je Stvořitel, co ode mě chce a jaké je mé spojení s Ním? Výsledkem všech mých snah a dlouhé cesty, když si uvědomíme všechny nám dané možnosti, dosáhneme jednotného vnímání, porozumění, jednoho pocitu, nazývaného „myšlenka stvoření je přinést uspokojení stvořeným bytostem.“ Tento plán zahrnuje vše: Kdo je Ten, koho stvoření těší, jaký druh je to potěšení, kdo jsou tato stvoření, vše.

Stav, kdy dosáhneme myšlenky stvoření, se nazývá „bod přilnutí“ či „kapka přilnutí“, protože v našem vnímání se vše zaměřuje na bod myšlenky stvoření. Dosáhneme ji prostřednictvím našeho úsilí, když si přejeme spojit se se Stvořitelem, a proto ji nazýváme „kapka přilnutí.“

[43964]
Ze 3. části denní lekce kabaly 25/05/2011, Talmud Eser Sefirot