Otázka: Jak může člověk v praxi ovlivnit své přátele tak, aby udrželi správný záměr během lekce, především při čtení knihy Zohar?

Odpověď: Nejdříve se musíme vzájemně podpořit v našem vnitřním hledání, našem vnitřním cítění, protože to je to, co nazýváme “vzájemná záruka.” Bez vzájemné podpory nedosáhneme stavu, kdy budeme společné přání pociťovat jako naše vlastní.

Není to proto, že mě přátelé potřebují, ale protože já potřebuji je. Tyto činy jsou mnohem hlubší, než pouhá vnější podpora. Tím se probudím k uvědomění, že celá tato touha je nádobou mé duše.

Někdy přemýšlím o spojení uvnitř přání, ale ať již tomu rozumím či nikoli, probouzím tím Světlo; provádím činy, které jsou zaměřeny na sjednocení našich duchovních nádob, přání. Světlo je jednota a pokud se k němu neobracím prostřednictvím jednoho přání či nádoby, Světlo nevzbudím.

Proto musím přemýšet o sjednoceném přání, kde žijeme ve vzájemném dávání a záruce. Záruka je v podstatě velmi malinký otvor, kterým dovolíme Světlu vejít. Ve skutečnosti záruka znamená, že jste již svázán s ostatními v jednotě, podobné jednotě Světla.
[43091]
Z 2. části denní lekce kabaly 15/05/2011, Zohar

Filed under: Z ranní lekce | Add Comment →