Otázka: Každá osoba dosáhne bodu, kdy vše, co jí pomáhalo postupovat a rozvíjet se, je úplně k ničemu. Jaká by měla být prosba ke Stvořiteli v takovém stavu?

Odpověď: Žádejte cokoliv chcete, ale to nepomůže! Stvořitel je dokonalá síla přírody. Není to starý muž, nebo síla, která může být ovlivněna. Vůbec ne! Stvořitel je absolutní, a proto se nemění. Pokud by se Stvořitel změnil, znamenalo by to, že byl jiný a teď se stal lepším nebo horším.

Žádat Stvořitele znamená vyvinout v sobě nové touhy. Důvod, proč cítím změny v jeho konstantním vlivu na mě, je ten, že se měním já. Stvořitel se nikdy nemění! Nic od nás nevidí ani neslyší. On je prostě velká, věčná, existující a dokonalá síla přírody. My jsme ti, kteří se musí měnit, dokud Mu nebudeme podobní.

Naše modlitby jsou sebe-souzením, sebe-hodnocením a touhou změnit se. Není co žádat po Stvořiteli, jinak je to jako byste říkal: „Ty nejsi tak dobrý. Prosím, buď lepší! “

Postupně zjistíme, že máme co do činění s přírodou. Stvořitel je příroda. A v rámci této přírody se můžeme změnit pouze my. Lidská bytost je jediná, která může změnit sama sebe. Pak vyvstává otázka: Jakého stavu musíme dosáhnout a jak ho dosáhnout, abychom se cítili věční a dokonalí, jako příroda?
[39514]