Otázka: Co to znamená žádat od Stvořitele a jak od Něho můžeme něco žádat? Měli bychom si prostě uvnitř sebe říci: Naprav mé vlastnosti?

Odpověď: Když člověk poprvé začne toto dělat, obrátí se na Stvořitele, jako by byl osoba, vnější moc, vnější síla, která se nalézá vně, jako by se modlil k “bůžkovi” či nějaké imaginární představě. Nemůžete s tím nic dělat. Takto si Stvořitele představujeme na začátku.

Nicméně později začínáme objevovat, že tato síla se nachází pouze uvnitř nás, v souladu se zákazem “Neučíníš sobě jiných bohů” myšleno ty, kteří jsou vně tebe. 

Noříme se hlouběji a hlouběji dovnitř, kde zjistíme, že Stvořitel je umístěn právě v našem nejhlubším bodě. Je jako tvá matka, která ti dala život a proto je tebou vnímán jako vnitřní síla, která tě stvořila, která je místem tvého původu, tvým zdrojem. Tak člověk cítí Stvořitele.

Stvořitel začne být pociťován uvnitř tebe jako vnitřní zdroj energie, pocitů a mysli.

[41667]
Z 1. části denní lekce kabaly 28/04/2011, Rabašovy spisy

Otázka: Měli bychom v lekcích pro začátečníky používat pouze výrazy, které mluví o přírodních zákonech a teprve později představit kabalistickou terminologii?

Odpověď: Ne, s lidmi, kteří k nám přicházejí s bodem v srdci, můžeme mluvit otevřeně a postupně je rozvíjet. Pokud bychom s nimi hovořili o zákonech přírody, mohli by si myslet, že jim kážeme o fyzice nebo sociologii. Potřebují slyšet o struktuře duchovního světa. K tomu směřují a my jim to potřebujeme dát.
[41458]
Ze 7. lekce WE! Kongresu 03.04.2011

Otázka: Když člověk utiší něčí utrpení, oddálí jej od spirituality?

Odpověď: Zdá se, že člověk bude trpět méně, ale pak se nebude ptát sám sebe, proč existuje utrpení. Znamená to, že pokud přeji lidem dobro, musím je přinutit, aby trpěli?

V podstatě, hlavním přikázáním Tóry je “Miluj bližního svého jako sebe samého.” Jednoduše se vžijte do jeho kůže.  Přemýšlejte nad tím, co byste dělali, kdyby to bylo vaše milované malé dítě, a pak uděláte správnou věc.
[41468]
Ze 7. lekce, WE! Kongresu 03.04.2011

Odpověď: Mezi prací muže a ženy není žádný rozdíl, protože oba jsou přání přijímat potěšení; oba jsou egoisté. Každý z nich musí pozvednout význam cíle, myšleno odhalit vyšší sílu a její spojení se všemi lidmi, aby odhalili duchovní svět.  

Když cítím význam cíle, anuluji své ego a odmítnu různé věci, které se zdají k jeho dosažení překážkami. Nepřestanu se těšit z jídla či života, neodmítám nic z tohoto světa, pracuji však pouze na důležitosti cíle.

Říkáme, že náš svět je pro nás důležitý a plný velkých potěšení, ale duchovní svět je pro mě mnohem důležitější a atraktivnější. Ukazuje se, že podle stupně této důležitosti, zdánlivě nevnímám vše, co mě dosažení duchovna brání. Tímto způsobem postupuji.
[40830]
Z úvodu k přednášce z 08/03/11, “Dosažení rovnováhy”