Když říkám: „není nikoho, kromě Něj,“ – znamená to, že přijímám určitou funkci, kterou musím ve světě splnit a nejen plout po proudu, strávit okamžik za okamžikem, buď co bude.

Naopak, každým okamžikem soustřeďuji své přání a myšlenky na to cíleně napravit svoje spojení se světem, snažit se v něm odhalit jednotnou řídicí Sílu. Toto moje úsilí se nazývá: „pokud ne já sobě, kdo mě pomůže“.

Například, pokud onemocním, jdu za doktorem, ale přitom to není pouze péče o zdraví mého fyzického těla a myslím na to, že tak vše připojuji k jednotné Síle. Vždyť i doktor, i lék, i já, jsme zapojení do společného systému. Stvořitel řídí doktora a lék byl objeven díky Němu.

Jinými slovy, všechno, co se mi zdá, že existuje odděleně: doktor, lék, moje nemoc, já samotný, všechno musím připojit k jedinému zdroji.

A pak, až se uzdravím, musím říct, že to bylo od začátku všechno jednotné… Prostě Stvořitel tak směroval všechny okolnosti pouze pro to, abych je v sobě spojil a odhalil jeho jednotu.

[#37073]

Z lekce „ dopisy Baal HaSulama“ 18.02.2011

Filed under: Duchovno | Add Comment →