„Světlo“ samo o sobě neexistuje. Ve stvoření dochází k učitému jevu a stvoření ho nazývá „Světlo.“

Tím, že stvoření probudí pocítění tohoto jevu, znamená to, že světlo se v něm šíří. Nicméně, ve skutečnosti se nic nešíří, ani odnikud nepřichází! Touha se ve mně prostě probouzí a já nazývám její charakter, formu, tvar a barvu „Světlem“, které se šíří uvnitř, vstupuje, a vystupuje ze mě. Existuje v procesu.

Přesto, nejsou žádné jiné procesy, které se dějí, než moje vnitřní touha. Nazývám část těchto procesů „touha“ a část „Světlo.“ Jinými slovy, moje touha se mění, a jako výsledek, nazývám jevy, které se v ní vyskytují „Světlem.“
[36327]
Z denní lekce kabaly 31.12.2010, Talmud Eser Sefirot