Měsíční archiv: Březen 2011

Jak překonat svoji přirozenost?

Dr. Michael LaitmanMnoho lidí si myslí, že spiritualita je běžný způsob jak naplnit sám sebe. Člověk si myslí, že velmi brzy odhalí stvořitele, a pak mu bude ležet celý svět u nohou. Ale to je falešná představa, protože po pravdě řečeno, spiritualita je odevzdání.

Jinými slovy, nejsem naplněn tím, co se mi odhalí, ale spíš budu naplněn odevzdáním, když se sám korektně otevřu. Koneckonců, Světlo nikdy nevstoupí do Kli, touhy, přímo, ale pouze pokud je oblečené v odraženém světle. Proto se musím stát dávajícím a užít si odevzdání. Ale jak to mám dokázat?

K dosažení tohoto cíle člověk potřebuje prostředí, které by na něj mohlo mít takový vliv, aby si myslel, že odevzdání je velmi cenný, vznešený majetek, že je to naplnění. Každý musí pozvedat hodnotu odevzdání v očích přítele, a tím mu předávat část vzájemné záruky. A potom, díky jeho povědomí o významu tohoto cíle, člověk obdrží osvícení, které mu pomáhá v duchovním pokroku.

Ale nad tím vším, člověk musí pochopit, že je to hra, protože z jeho současného stavu, nemůže spatřit cíl. A proto je všechna tato práce považována za stoupání k stavu, který pro tuto chvíli není jasný, člověkem nepostižitelný, opak toho, co je schopen pochopit dnes. Jinými slovy, člověk by měl neustále myslet na důležitost nějakého falešného cíle. Ale ten je falešný jen pro něj, protože je proti jeho egoistické touze.

Proto musí prostředí vychovávat člověka, poskytnout mu správné stupnice hodnot, a být docela silné, aby potlačilo jeho egoistickou povahu. Pokud jde o osobu, musí pomáhat svému prostředí, sám se před ním sklonit, podat se mu, a doslova se v něm rozpustit. A pak od něj bude moci získat důležitost cíle, a to navzdory jeho egu, které se v něm rozvine víc a víc.

Jinak nebude moci postoupit, protože existují dvě síly, které se zapojují: síla, která odmítá a ta, která přitahuje. Síla odmítnutí, odporu, se objevuje přirozeně: To je jeho ego. Otázka spočívá pouze v tom, zda se mu podaří bránit se silou s větší váhou, sílou prostředí, která ho přitáhne do spirituality.

Proto musí být všichni zaujati tím, jak si zařídit vhodné prostředí. To je to, co je naznačeno v tom, co Rabáš popisuje jako: “Shromáždili jsme zde, abychom se pozvedli na úroveň člověka.”
[39113]
Z denní lekce kabaly 4.3.2011, Spisy Rabáš

Užitečné překážky

Dr. Michael Laitman

Na cestě odhalujeme různé nedostatky, a tak by to mělo být. Nicméně, docela jiná věc je, když jsem schopen je přijmout s pochopením na základě mé přípravy a podpory, kterou dostávám od prostředí. Potom vidím nedostatky jako druh cvičení. A cvičení již není špatná věc.

Když čelím problému, nepropadám panice, necítím se slabý a zmatený. Naopak vím, že jsem dostal tento problém s cílem překonat ho a získat odměnu. Neporazí mě, a neodstřihne od cesty k dobru.

Celá věc spočívá v přípravě, která mi umožňuje vidět vše jako šanci pro postup, spíše než jako lavinu problémů, kterým chceme utéct, nebo dokonce ukončit naše vlastní životy.

Záměr na cíl rozhoduje všechno. Pokud jsem v péči prostředí, pak mi “vymývá mozek” a vysvětluje, že všechny nedostatky jsou odhaleny jako cvičení pro člověka, který chce růst. Potom ho používám, abych postupoval. Kromě toho jsem rád, za nedostatky, které se mi odhalí.

A naopak, bez vhodné výchovy, bez podpory a pomoci prostředí, se nemohu opravit a obrátit každý nedostatek na trampolínu pro skok vpřed. Namísto toho jsem vždycky ponořený do zla.

V tomto ohledu lidstvo čelí svobodné volbě: Jak přijmout vše, co se odhalí na cestě? Pokud uznám problémy předem, pokud si připravím prostředí a toužím postoupit vpřed, pak se nedostatky odhalí jemně. Už jim rozumím, jsem na ně připraven, i přijmout je jako znamení pokroku.

Otázka: O jakých nedostatcích mluvíte? O uvědomění si zla uvnitř sebe sama, nebo o tsunami a jiných přírodních katastrofách?

Odpověď: Pokud se připravíte, pak již nepotřebujete tsunami. Pak nedostatky pro vás nebudou potíže, ale výzvy. Nebudou nevyřešenými problémy, ale úkoly. Stejně jako pilné dítě nepotřebuje přísná opatření. Místo toho ho necháme stavět Lego nebo puzzle, a tak dále. Nezakouší od nás těžký život, ale cvičení, které se mu líbí. I když se u toho trochu zapotí, dávají mu také potěšení.
[39000]

Zajistit základy života a pečovat o duši

Dr. Michael Laitman

Otázka: Co to znamená, poskytnout druhému vše, co mu chybí?

Odpověď: Samozřejmě, nemluvíme o realitě našeho světa. Jinak vám bude vytýkáno tvrdé srdce: “Nestydíte se za sebe? Studujete kabalu, a nedáváte všechno, co máte.” Neznalí lidé si myslí, že se musíte potit a zajistit ostatním jejich materiální potřeby.

Ve skutečnosti, pomoci druhému znamená, ukázat mu, jak se může napravit sám. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla jsou základní lidské potřeby. Musíme poskytnout každému nezbytné životní potřeby tak, že nebude žádný člověk na celém světě, který nemá základy života.

Nicméně, mimo to se staráme pouze o nápravu duše. Není zde žádné místo pro pochybnosti: V první řadě pro sebe člověk potřebuje zajistit to základní, “živočišnou ” existenci, a všechno ostatní musí poskytnout “člověku” uvnitř, tedy duši.
[38896]
Z 4. Části denní lekce kabaly 23.3.2011, Principy globálního vzdělávání

Principy globální výchovy jasné každému

Dr. Michael LaitmanCelá moudrost kabaly je pouze metoda vzdělávání. Koneckonců, člověk se musí změnit a vyrůst z “malého divocha” žijícího v tomto světě do člověka podobného Stvořiteli. Nemůžeme ho ani vytušit – cíl tak vznešený a nám opačný, který uniká našemu vnímání.

Cestou procházíme změnami, abychom se stále více podobali Stvořiteli. Tím že přeměníme sebe, odhalíme naše nové stavy v duchovním světě, na duchovních stupních. Všechny tyto stavy jsou v podstatě kroky vzdělávání. Jsme vychováváni vyšším Světlem, které nás obklopuje, měníme se a tím procházíme vzdělávacím procesem.

Proto kabala je metoda, která umožňuje, aby se člověk vzdělával v podobnosti ke Stvořiteli. Děláme to s pomocí učitele, zdrojů a skupiny nebo prostředí. Toto vzdělávání vyžaduje rozlišování mezi dětmi a dospělými, mezi muži a ženami, nebo různými typy lidí. Musíme hledat způsob, jak pomoci všem získat správné vzdělání.

Každá osoba, která přijímá duchovní probuzení, musí napravit sebe a usnadnit obecnou nápravu všech. V podstatě, “všichni” jsou on sám. Pokud přistupuje k dalším tímto způsobem, musí je napravit. Avšak pokud se on sám oddělí od zbytku, stává se “reformátorem”, který pouze narušuje sám sebe a ostatní.

Budeme muset tyto záležitosti vyjasnit a formulovat je lehkým a srozumitelným způsobem. V této fázi se celé lidstvo blíží k realizaci moudrosti kabaly, začíná cítit potřebu vzdělávat se na úrovni korespondence ke Stvořiteli. V opačném případě začneme cítit, kolik neštěstí naše opozice k Němu přináší.

S tímto cílem na mysli, připravujeme seznam globálních vzdělávacích principů. Klíčem k úspěchu je, že by měly být srozumitelné pro každého. My sami máme poměrně dobrou představu o tom, kde pramení. Není pro nás těžké mluvit o těchto zásadách v jazyce kabaly a v jazyce, ve kterém je Baal HaSulam prezentuje, většinou v jeho článcích. Ale jak je můžeme učinit použitelné pro každou osobu na světě? To je problém, kterému dnes čelíme. Budeme se snažit ho vyřešit.
[38255]
Z 4. Části denní lekce kabaly 16.3.2011, Principy globálního vzdělávání

 
 

 

Záměr: Co je důležité, je výsledek

Dr. Michael Laitman

Otázka: Co je to záměr?

Odpověď: Záměr je to, po čem toužíte ze svého stavu. Důležité není to, co říkáte nebo děláte, ale přesně kam míříte, jaký výsledek očekáváte ze současného stavu, a nezáleží na tom, jestli je to váš nebo náš.

Řečeno jinak, jak chcete vidět svůj následující stav? Jak si ho nyní představujete? Co budete dělat: odevzdávat Stvořiteli, přijímat pro sebe, vydělávat, krást, předávat dál, dávat? Jak si představujete sami sebe v příštím stavu? To je váš záměr.

To je důvod, proč jen člověk má úmysly. On je ten jediný v celém stvoření, kdo je mimo čas. Záměr nepůsobí v materiálním čase, ale v duchovním čase, který leží nad naší touhou.
[38606]
Z 3. Části denní lekce kabaly 20.3.2011, Talmud Eser Sefirot

Strana 1 z 512345