Daily Archives: 15. 2. 2011

Čtyři etapy porozumění

каббалист Михаэль Лайтман

Otázka: Vypráví se, že když rabi Šimon a jeho učedníci tvořili knihu Zohar, seděli v jeskyni, rabi Šimon mluvil, rabi Abba zapisoval, syn rabího Šimona, rabi Eliazar, ho poslouchal „z úst do úst“, a všichni ostatní poslouchali svým srdcem. Co tyto různé úrovně spojení znamenají?

Odpověď: Kromě vnějšího jazyka, kterým mohou kabalisté komunikovat – „jazyk větví“, existuje ještě vnitřní spojení, které se nazývá „mi pe le – ozen“ (z úst do uší) na úrovni Biny, kdy jsou učitel a učedník spojeni v malém stavu a „mi-pe le -pe“ (z úst do úst), na úrovni Keter, ve velkém stavu. Pro takové spojení není zapotřebí jazyk, jeden chápe druhého beze slov, prostřednictvím vnitřního splynutí, spojení.

To znamená, že si můžeme rozumět:

po dlouhém rozhovoru,

nebo náznaku,

nebo si začneme rozumět beze slov,

nebo splyneme natolik, že není možné říct, zda rozumíš ty mně a já tobě, protože nás nelze rozdělit, a nemusíme si mezi sebou nic předávat.

Takové jsou úrovně duchovního spojení.
[# 35328]

Z lekce z článku „Podstata kabaly, 02/14/2011

Odpověď na všechny mé otázky

Dr. Michael LaitmanKabala nemluví o našem imaginárním světě, ale o nápravě duše a jak dosáhnout skutečné reality. Skutečnou realitou je Kli, ve kterém  je vnímán Stvořitel na základě určitého stupně sepětí s Ním. 

Kli nebo duše je rozdělena do dvou částí: Israel, část, která usiluje o spojení se Stvořitelem, k cíli, a národy světa, což je část, která toho není schopna. Cítíme jisté toužení odhalit Stvořitele. Věda kabaly je dle definice metoda k odhalení Stvořitele stvoření. Jinými slovy, hovoří o odhalení vlastnosti odevzdání a lásky v samotném stvoření. 

Abychom měli možnost cíle dosáhnout, lidé, kteří mají příslušnou touhu se sjednocují ve společném poli Stvořitele. Cítí se být přitahováni navzájem bez toho, aniž by věděli proč, a shromažďují se jako elektrické náboje či kovové štěpiny v magnetickém poli. To se děje tehdy, když dostanou příležitost realizovat metodu nápravy.

Zprvu nevědí, že musí napravit sebe. Jednoduše cítí volání toho nejdůležitějšího, “Pro co žiji? Co je smyslem mého života?” Nakonec porozumí, že všechny tyto otázky vedou k odhalení Stvořitele, Vyšší síly, která konstruuje, podporuje, utváří a kontroluje celou realitu. Není ničeho kromě této síly. 

Tak člověk od otázky kolem smyslu života přichází k otázce jak Stvořitele odhalit. Vždyť odhalení Stvořitele mu dá odpověď na vše ostatní. Tak, aby se přiblížili Stvořitelovu odhalení, se lidé spojují.

Stvořitel je skrytý, a abychom odhalili spíše Jeho než cokoli jiného, míněno odhalili kvalitu odevzdání a lásky, která se nachází vně naší přirozenosti přijímání a nenávisti, abychom vystoupali nad ni, jsem zaveden na jisté shromáždění lidí. 

Společně s nimi začínám rozumět, že otázka o smyslu života mě posune k potřebě odhalit Stvořitele, coby odpovědi na všechny otázky, které jsem si položil a pokládat budu. Odhalení Stvořitele znamená odhalení síly odevzdání a lásky. Může tomu být rozuměno pouze do míry své podobnosti jí, pouze dosáhnu-li též této kvality, kterou je On. 

Musím tuto vlastnost získat, a abych si zajistil její získání, jsem mezi lidmi, kteří mi jsou podobní. Bylo to tak pro mě zařízeno bez možnosti volby. Stvořitel je skrytý, protože kvalita odevzdání je mým opakem. Vzhledem k jejich zásadnímu rozdílu se tyto kvality navzájem necítí, a proto necítím Stvořitele. A je nemožné pracovat vůči někomu, koho necítím. Zcela jistě budu uveden v omyl a klesnu k sebeklamu. 

Proto, namísto toho, aby pracoval s Ním, Stvořitel mi dal na práci mého souseda. Umožňuje mi to provádět skutečná ověřování, dostávat sílu od přátel, a prověřovat se ve vztahu k nim: Nakolik postupuji od nenávisti k lásce?

Z 1. části denní lekce kabaly 2/15/11, Rabašovy spisy