Když život ubíhá a jsou v něm dobré a špatné stavy, pak celá moudrost spočívá v naší schopnosti užít si i nepříjemné stavy. Tomu říkáme životní moudrost: Zacházet s tím co je špatné tak, abychom v tom viděli buď náš postoj k dobrému stavu, přípravu pro dobrý stav, nebo část dobrého stavu.

Ve skutečnosti je to opravdu tak, podobně jako pocit hladu před nasycením nebo únavy před touženým odpočinkem. Nemůže to být jinak. Musí existovat „tma“, před „úsvitem“, jak je psáno: „I byl večer a bylo jitro“

Například, užívám si myšlenku, že brzy budu na dovolené. Část této dovolené tedy zažívám už teď, i když reálně pro mě ještě nezačala.

Potom začnu přemýšlet: „Opravdu potřebuji být na dovolené? Nebo si ji mohu začít užívat tady a teď ještě víc, než když začne?“ A opravdu, když jsme reálně na dovolené, neužíváme si to tolik, protože si užíváme očekávání a přípravu na ni.

To je moudrost života. Když ji používáme, vždy žijeme v krásné iluzi a užíváme si každý okamžik. A není to předstíraný přístup, protože uvnitř touhy se nikdy nenaplníme. Vše leží výhradně nad ní.
[33503]
Z diskuse s Rachel Laitman, před začátkem natáčení televizní show 19/1/2011