Když posloucháme zpravodajství o životním prostředí v televizi a rádiu, musíme pochopit, že si lidé pletou příčinu a následek a nevidí důvod.  Jejich cílem je uvést vše do rovnováhy, abychom se navrátili k pohodlnému stavu. Pohled kabaly je v tomto zcela odlišný. 

Když mluvíme o tom navrátit svět do dobrého stavu, sledujeme stejný cíl jako zbytek světa. Rozumíme tomu, že externí přírodní síla specificky vytvořila situaci podle konkrétního programu. Kabalisté toto předpovídali a dali nám  velmi přesné časové rámce, dokonce předpovídali skutečný rok událostí. Zohar zmiňuje události 1,800 let před konkrétními roky, kdy se skutečně udály. 

Problém není v znečištění našeho prostředí. Jak o tom mohli mít kabalisté tak přesné znalosti? Účelem programu přírody pro nás není něco znečistit či uklízet. A proto nepomůže investovat peníze do anti-znečisťujících opatření. Je to to samé jako dělat nové zákony proti krádežím a užívání drog. Víme, že toto nepomáhá. Lidi uvězněním od společnosti separujete, jenže tím je nemůžete učit. 

A z toho důvodu nebereme přirozené okolnosti jako morální varování, ale jen jako důvod změnit se uvnitř, ve vztahu k ostatním. Nikdy nebudeme schopni udělat něco dobrého nám či přírodě zamezením znečišťování.  Od začátku je vše zařízeno tak, abychom se pozvedli do dalšího světa, místo toho stát se v tomto světě hodnými egoisty. 

Zde leží opravdový rozdíl mezi naším postojem k událostem a postojem zbytku světa. Ikdyž si svět jednou uvědomí nadcházející katastrovy, budou chtít jít jen nazpátek, „vymazat skvrnu“ přírodě. My však toto vše vnímáme jako důvod,  vzkaz napravit se, povznést se nad a vytvořit rovnováhu mezi sebou na úrovni člověka, namísto vytváření rovnováhy s životním prostředím.

A  proto je málo času k tomu porozumět, o čem kabala hovoří. Lidem to nebudeme schopni vysvětlit rychlým a snadným způsobem.

[34006]
Ze druhé lekce, Berlínský kongres 1/28/2011

Otázka: Musím hledat utrpení na duchovní cestě, nebo se mu naopak vyhnout?

Odpověď: Nikdy byste neměli myslet na utrpení. Pokud člověk cítí utrpení, musí vědět, že do té míry, do které cítí špatné pocity, je ovládán nečistotou (Klipa).

Je to proto, že utrpení nepochází od Stvořitele. On je dobrý a dělá dobro. Všechno, co pociťuji, pochází od něho, i když se mi zdá, že jsem ovlivňován z různých směrů. Jakmile jsou moje pocity opačné dobru, nepříjemné a špatné, znamená to, že jsem do stejné míry ovládán Klipou, egoistickou touhou. Což neutralizuje Stvořitelův dobrý vliv a mění ho ze světla na tmu. To je důvod, proč se cítím špatně.

Špatný pocit je tu proto, aby mi ukázal, jak moc jsem ponořen do zla. Má mě nutit, abych obrátil své pocity k dobru. A pokud jsem ve správném prostředí, pak okamžitě dosáhnu tohoto cíle. Podpora skupiny mě vybízí, abych okamžitě změnil špatný pocit na dobrý.
Z 1. části denní lekce kabaly 24.1.2011, Spisy Rabáš

Otázka: Jak mohu poděkovat Stvořiteli za malá duchovní odhalení?

Odpověď: Odhalení okamžitě získávají v člověku velkou hodnotu, jelikož je doposud nikdy nezažil. Nikdy předtím jsem si necenil toho, že se nad sebe povznáším, ale teď mám pocit, že jsem vystoupal nad svůj egoismus, což vidím jako skutečný poklad.

Odkud tento postoj pochází? Ze světla. Je zřejmé, že to nejsem já, kdo dělá správné vyhodnocení. Dle podstaty věci, zatímco prožívám vzestup, raději se držím pravdy.
[33457]
Z 1. Části denní lekce  kabaly 23.1.2011, Spisy Rabáš

Naše hmota, touha po potěšení, se nemění zatím co metoda zaměstnat jí ano:  Touha po potěšení musí být používána k dávání. A k dosažení toho potřebujeme cítit touhy ostatních. Pouze pak odhalíme, že zatímco přijímáme, jsme schopni dávat.

Duchovní čin se zdá velmi podivný, ne jako materiální činy. Pouze pokud odhalíme hlouboké, silné, vzájemné spojení mezi námi, odkrývajíc mezi námi spojení, kamarádství, záruku a lásku, můžeme interahovat jako ozubená kolečka v jednotném systému: Přijímat to, co mi ostatní chtějí dát, tudíž já dávám jemu.

Ukazuje se, že stvořené bytosti pouze přijímají, ale nejprve musí odhalit, že přebývají ve vzájemném dávání a vyjádřit to přesně tímto způsobem. Jak toho dosáhneme?

Stvořitel, základní síla dávání je přítomna mezi a uvnitř všeho. Tudíž, pokud se každý anuluje a my, společně, si začneme přát mu dávat, pak přijímáním jeden od druhého, budeme skutečně schopni dávat. V tomto případě, nikdo od ostatních nepřijímá, ale spíše přijímá vše od Stvořitele. Je tu ale jedna podmínka: Zatímco od něj přijímáme, musíme být jedním.

Může to být přirovnáno k matce, která má mnoho dětí a přeje si dát lásku každému z nich. Když si přejí podporovat vzájemnou záruku a jednotu, aby ji mohli zpětně milovat, když jsou připraveni přijmout její lásku společně, protože jsou svázaní jeden s druhým, pak ji těší a ona je šťastná, že je může milovat, zatímco oni jsou šťastní, když přijímají její dary. Takové přijímání je považováno za úplné dávání. 

Očividně nemohou stvořené bytosti moc dělat vyjma připravit se, a není od nich více očekáváno. Potřebují jen připravit  strukturu, ve které přijmou bohatsví Stvořitele. Nepraktikují dávaní jako takové, nýbrž dávají úmyslem. Tím, že takovým způsobem přijímají, těší dárce.
[33569]

Z 1. části denní lekce kabaly 24/02/11, Rabašovi spisy

Otázka: Jak se liší kabalistická modlitba od náboženské?

Odpověď: Kabala se zásadně liší od všech ostatních metod a od všeho, co je v našem světě. V krátkosti, Kabala je jedna věc a všechno ostatní jiná.

Jaký je tedy rozdíl? Rozdíl je v tom, že kabala je založena na změně člověka jako takového, spíše než něčeho mimo něj, jeho okolí. Ani nestaví na žádání nějakého „milého Boha“, aby se ke mně choval lépe, nebo aby změnil postoje jiných lidí vůči mně. Nežádám ho změnit svůj zdravotní stav nebo osud, nic takového. Žádám ho o přeměnu svého ega, jen o to!

Celá metoda kabaly je uspořádána tak, aby člověk mohl změnit sám sebe. Na druhou stranu, všechny ostatní metody a náboženství jsou založené na myšlence, že Stvořitel by měl změnit svůj postoj k člověku: žádám ho, aby byl ke mně více milosrdný a laskavý, zatímco ho uplácím.

Kabala nic podobného neumožňuje. V souvislosti se Stvořitelem, jsem jako muž, který se mění v podobu Absolutního. A tento Absolutní je neměnný. Pokud je Stvořitel prvotní příčinou, počátkem všeho, a pokud je naprosto dobrý, absolutní, věčný a dokonalý, pak se nemůže změnit. Jen to co je nedokonalé se může změnit. On se změnit nemůže.

Proto všechny změny nastávají pouze v člověku. Jinými slovy, v závislosti na svých silách, vnitřních stavech a vlastnostech, se cítím více či méně pohodlně. Ale jsem to pouze já, kdo se může změnit. Stvořitel se nikdy nezmění, On je konstantní, všemocná síla přírody.

Proto všechny modlitby, které kabala popisuje, představují prosbu člověka být přeměněn. Komu je člověk adresuje, nějaké zdi? Pokud je Stvořitel konstantní, věčný a úplný, nereaguje na vás žádným způsobem.

Nicméně když na Něho apelujete, budete jiní a obdržíte jinou odpověď, protože zatímco tak děláte, zvýšíte svoji citlivost. Jste stále přítomní ve stejném konstantním poli považovaném za „Stvořitele“, ve stejné konstantní síle. Přesto se modlíte, zatímco si přejete změnit se a výsledkem se vás toto pole dotýká s větší intenzitou. Toto nazýváme „modlitba“.

Slovo „modlit se“ v hebrejštině (Lehitpalel) znamená sobě-uložený soud. „Modlit“ znamená soudit, hodnotit a potrestat sám sebe. Není to apel k někomu, aby prokázal milosrdenství nebo laskavost. Ne, je to vlastní přehodnocení. A to je modlitba.

Proto i když v náboženství používají stejné slovo, v kabale to má opačný význam, stejně jako všechno ostatní.
[33395]

Když zkoumáme vesmír, vidíme, že příroda spolu s naším světem jsou nám skryty. Odhalujeme svět v průběhu tisíců let, z generace na generaci a poznáváme ho stále více.

Stvořitel je obecná síla přírody, proto budeme potřebovat ještě nějaký čas k Jeho dosažení. Avšak proč je nám realita skrytá? Proč se nám Stvořitel skrývá?

Koneckonců, On není jako přírodní zákony, které se Jím řídí: neživá, rostlinná a živočišná úroveň rozvoje či úroveň lidská. On je obecný zákon, který obsahuje myšlenku, jakož i začátek a konec vesmíru. Vše je v Něm zahrnuto. Proč tedy vytvořil všechno tak, aby byl před námi skrytý?

Co je tak výjimečného na tom, abychom sami dosáhli Jeho odhalení a tím Jej žádali o pomoc? Co je to za hru? On se nám skrývá a my musíme trpět v průběhu tisíců let našeho vývoje, dokud nepřijdeme k otázce: „Proč je Stvořitel skrytý?“ Teprve poté se moudrost kabaly, metoda Jeho odhalení, stane odhalenou. Co z toho budeme mít? Odhalíme ho, a co se stane pak?

Lidé říkají, že pak budeme šťastní, protože Stvořitel je dobrý a dělá dobro, a my budeme existovat v lásce nade vším utrpením, jakmile dosáhneme Jeho zjevení. Nicméně pokud je Stvořitel síla nekonečné lásky a odevzdání, tak proč nás vytvořil tak ubohé a nízké? Proč máme pracovat tak těžce, abychom přišli k tomu, kdo nás miluje?

Vidíme, že všechno je stejné i v tomto světě. Lidé, kteří překonali různé překážky na cestě k dosažení lásky, jednoty a odhalení si jich váží. Pociťují, že prospívají a že objevili něco velkého, drahého a důležitého.

Vidíme také, že každý člověk v našem světě, si v podstatě přeje být milován takový, jaký je. Avšak tento druh vztahu mezi námi nemůže existovat. Pouze matka zažívá tyto pocity vůči svému dítěti, a tato láska je tělesná a živočišná. Přišla k matce od přírody, a ta ji zavazuje své dítě milovat, dát mu život, podporovat jej a usnadnit jeho další rozvoj.

Toto je jediná výjimka. Jelikož nemilujeme ostatní lidi, takové jací jsou, chceme mít důkaz o tom, jak nám to prospěje. To vše nám pomáhá alespoň trochu pochopit, proč Stvořitel potřeboval tuto hru (skrytí).

Chce, abychom k této lásce přišli, aniž bychom z toho očekávali prospěch. Stejně jako my chceme být milováni pro to, kdo jsme, on chce být milován pro to, kým je, bez našeho očekávání osobního prospěchu. Dokud se neosvobodíme od našeho ega, nebudeme schopni pochopit, jak s Ním navázat spojení.

První věc, kterou musíme udělat, abychom v nás rozvinuli pocit Stvořitele, je povznést se nad naší přirozenost. Jinými slovy, musíme se povznést nad osobní zájmy, nad to: „Jak výhodné to pro mě bude?“

To bude možné, až se zvládnu od ní zcela osvobodit, jako bych neexistoval, jako bych byl naprosto nezávislý a objektivní a byl schopen vidět a posuzovat věci tímto způsobem. Od toho okamžiku mohu začít vnímat Stvořitele, sílu odevzdání, sílu dobra.

Naopak, kdyby se mi odhalil, šel bych k němu, protože by to pro mě bylo přínosem. Neboť kdybych pocítil, že vzbuzuje pouze lásku, bezpečí, zdraví a štěstí, byl bych nucen ho milovat, protože On je zdrojem všeho dobrého. Tato láska by byla nucená a závislá.

Proto se musím vyzbrojit clonou, omezením a mojí anti-přirozeností a osvobodit se od svého vlastního ega. Pak bychom se oba stali nositeli nekonečné a čisté lásky bez osobního prospěchu a začali bychom chápat, že to není Stvořitel, kdo se skrývá před člověkem, ale člověk, který ho zakrývá svým egem.
[33053]
Z úvodní přednášky „Proč je Stvořitel Skrytý“ 14.12.2010

Otázka: Co je “Zivug?”

Odpověď: “Zivug” je spojení podle ekvivalence formy, podobnosti vlastností. Tento čin není založen na tom, jací jsme každý z nás bývali, ale spíše na tom, nakolik jsme se stali po nápravách sobě podobní. 

Zpočátku jsme byli zcela oddělení a sobě opační. Pak jsme provedli nápravy a do míry těchto náprav se dostaneme k “Zivugu” (spojení, přilnutí).

Otázka: Co je “Parsa“?

Odpověď: “Parsa” je přepážka, která silou Bina odděluje přijímající přání od dávajících. Jedinec sám si musí přát, aby se uvnitř něj takové rozdělení uskutečnilo.  A pak přitáhne sílu Bina, dávání, sílu Stvořitele, tak, že jej bude bránit a ochraňovat tím, že v sobě oddělí dávání a přijímání. To je nazýváno “rozlišit den od noci, světlo od tmy.”
[33243]
Ze třetí části denní lekce kabaly 20/01/2010, Talmud Eser Sefirot

Otázka: Jak by se měli ti, kteří jedou na kongres poprvé, připravit na setkání s přáteli ze světového Kli?

Odpověď: Není zapotřebí žádné přípravy. Máme přátele po celém světě. Dokonce ikdyž nemluvíte jejich jazykem, nebudete se cítit odlišní, neboť je každý zaměřen na Stvořitele. 

Každý jedinec, který má takovou jiskru spirituality, se probouzí za stejným cílem;  jste spolu a necítíte rozdíly. Nemějte obavy, že to pro vás bude něco nového. Budete cítit, že jsou vám všichni blízcí.

Otázka: Jsem-li začátečník a ničemu z této vědy nerozumím, ale chci na kongres přijet, má to nějakou cenu? A pokud ano, jak bych se na něj měl připravit?

Odpověď:  Nejříve, pokud to čas dovolí, byste měl studovat online materiály určené na přípravu ke kongresu. Ale bez ohledu na to, vyzvednete si to „ze vzduchu” který budete dýchat….
[23871]

Z úvodní série lekcí Kabala pro národy 10/12/10, “Příprava na kongres”