Otázka: Pokud máme vidět skupinu pouze jako její vnitřní, napravený stav, jak se pak liší od zbytku světa, který se také jen zdá být nenapravený?

Odpověď: Není rozdíl ve vnitřním významu. Ale když se podíváte na skupinu, nemůžete si nevšimnout, že jejich touha po spiritualitě se projevuje navenek, že přijdou na lekci každý den. To znamená, že usilují o dosažení spirituality, ale ještě ji nedosáhli.

Máte externí obrazovku, kde vidíte, jak touží po odevzdání, zatímco aktuálně zůstávají v egoistickém systému, který má v úmyslu zkonzumovat vše pro sebenaplnění. Nicméně, oni už vědí, trochu rozumí a dokonce i cítí, že existuje šance přejít na jiný postoj ke světu: nahradit konzumaci odevzdáním.

Vědí, že existují dvě formy prožívání života ve vesmíru:

1. Život, kde se instinktivně snažím spolykat všechno, protože jsem se tak narodil, což je považováno za “zlý sklon” se kterým se rodíme.

2. Existuje jiný postoj k životu: odevzdání, vyjít sám ze sebe, kdy moje “já” samo o sobě neexistuje, pokud není zahrnuto do všech ostatních. A tento druhý přístup je ten, kterého chceme dosáhnout.

Ukazuje se, že už máme dva přístupy. Každý žije podle 1. principu tak dalece, že konzumuje všechno do sebe. To je to, co v současné době vnímáme, “tento svět.” Ale sníme o tom dostat jiný pohled na život a vidět spirituální realitu, která existuje v odevzdání.

Co se pak stane s fyzickou realitou? Zmizí? Ne, to ne. Zůstane tak dlouho, jak dlouho ji budete potřebovat, dokud ji bude potřeba zaměstnávat jako nutnou součást.

Tak, teď byste měli být schopni pochopit, co je vaše hmotné tělo: Je to nezbytné měřítko, které musíte zachovat, abyste mohli konzumovat pro svůj vlastní prospěch a ne pro odevzdání. Ale ve skutečnosti není žádné tělo. Přesto do té míry, do které se musíte účastnit egoistické spotřeby, budete i nadále existovat v této materiální realitě. A do té míry, do které vykročíte mimo sebe, můžete vstoupit do spirituálního světa.
[31024]
Z druhé části denní lekce kabaly 28.12.2010, “Představení Knihy Zohar, článek” Vy jste Moji Partneři “

Ve skutečnosti to není skupina, která vás má ovlivnit, ale vy sami se musíte do skupiny naladit. Když říkáme, že skupina má ovlivňovat člověka, chceme inspirovat každou osobu k odevzdání skupině.

Reakce skupiny může být silná nebo slabá, ale to člověka neovlivní. Je to proto, že naše spojení a interakce je s vnitřní skupinou, nikoli tou externí. Vnější chování přátel nehraje podstatnou roli.

Zde vše závisí na tom, jak silně se do nich naladím, jak moc se snažím pocítit jejich vnitřní touhy, které nezávisí na mě nebo na nich. Toto je duchovní realita, jednota mezi námi na úrovni nekonečna.

Proto vás skupina ovlivňuje do té míry, do jaké se do ní naladíte a toužíte přijímat její vliv, její odevzdání.
[30925]
Z 1. části denní lekce kabaly 27.12.2010, Rabášovi spisy

Otázka: Co je to opravdová láska a je opravdu možná?

Odpověď: Podle návrhu jsme tak unikátní a komplexní že nemůžeme skutečně milovat partnera, naše rodiče a děti, lidi kolem nás, lidstvo, nebo Stvořitele, dokud to není všechno svázané do jednoho celku!

Vyvíjíme se v takové podobě, že naše podstata nám nedovolí milovat jen jednoho konkrétního jednotlivce. Člověk si myslí, že miluje své děti, manželku a možná i některé další lidi, ale nakonec se mu nedaří milovat žádného z nich. Vidí, že se něco neustále nedaří, bortí, a on běží proti zdi s veškerou svou touhou milovat. Ale proč je to tak?

Moudrost kabaly odhaluje toto tajemství, které nám říká, že láska může být jen absolutně dokonalá a všestranná. Pokud nemilujete všechny, nebudete moci cítit lásku k jakémukoli jednotlivci. To znamená, že musíte milovat vše, co existuje: Stvořitele, lidstvo, svět, ty, kteří jsou vám blízcí a drazí, ty, kteří jsou vzdáleni, vše jako jeden celek. To je jediný způsob, jak dosáhnout lásky. Jinak je to nemožné. Je mi líto, že vám to musím říct, ale je to pravda.

Kromě toho si myslíme, že láska je něco velmi vznešeného, něco nebeského. Po pravdě řečeno, láska je zvíře, je to něco velmi jednoduchého: akt sjednocení “těla s tělem.” Pokud si přejeme vychovat toto zvíře, které žije mezi námi a je nazýváno “láska”, pak ho musíme krmit něčím, co nazýváme “vzájemné ústupky.”

Já ustupuji vám, a tím krmím naši lásku, a ta se stává “tlustší.” Pak vy ustupujete mně, a naše láska roste. Jelikož jsme všichni sobci, ústupky jsou jediné činy, které nám mohou pomoci kultivovat lásku.

Musíme se naučit ustupovat! Existují pouze dvě pravidla v lásce: první z nich je stavět lásku na ústupcích, a druhé je, že láska může být jen all-inclusive, a pak se každá individuální láska také stane skutečností.
[30542]
Z diskuse s Arkadi Duchinem 22.12.2010

Od 28. ledna do 30. ledna 2011 se bude konat velký kabalistický kongres v Berlíně. Těším se na tuto událost a velmi doufám, že tam budou všichni naši evropští přátelé, včetně mnoha nováčků.

Je nesmírně důležité se účastnit tohoto kongresu, kterého se zúčastní hosté z východní Evropy a také z dalších kontinentů. Doporučuji i naléhám, pokud si stále myslíte, že můžete vynechat tento kongres, zamyslete se znovu. Budete toho později litovat. Stojí za to ho navštívit “bez ohledu na cokoli.”

Strávíme několik dní studiem, strávíme čas společně, a poznáme mnoho věcí. Evropa je centrum světa, místo, odkud obvykle pocházejí všechny novinky. Nyní musí lidé v Evropě odhalit duchovní sílu moudrosti kabaly.

Abychom upevnili naše síly a lépe zaměřili cestu a cíl, abychom toho dosáhli snadno a rychle, všichni se po tyto tři dny musíme dát dohromady. Velmi rád vás všechny uvidím. Brzy na viděnou!
[30537]
Z 4. části denní lekce kabaly 22.12.2010, “Mír ve světě “