Nauka kabala nám byla dána, abychom napravili svůj stav. Sestoupivší ze Světa Nekonečna (Ein Sof) do hmotného světa, můžeme vystoupat nazpět do Světa Nekonečna za použití nauky kabaly. Kdy tak můžeme učinit? Jakmile ji použijeme, jak byla zamýšlena.

V Nekonečnu jsme všichni spojení dohromady jako jeden muž s jedním srdcem. Bez ohledu na naše těla jsme v srdcích svázáni. Na „srdce“ by mělo být nahlíženo jako na touhy, úmysly a dokonce i myšlenky. Vždyť myšlenka je určena k posílení a utřídění touhy;  je určena coby nástroj k opracování touhy. 

Proto, není řečeno: “Jako jeden muž s jedním srdcem a jednou myslí” ale spíše, pouze “jedním srdcem” , neboť to stačí. Musíme spojit naše touhy, aby se staly jednou. Jaký druh tužeb? Přání zaměřená na účel stvoření. Ty jsou ty jediné, které musíme spojit dohromady. Šíří se z Nekonečna tak, že je můžeme sjednotit a napravit.

Celý náš problém je zapříčiněn roztříštěním Kelim (nádob) a odloučením, vzdalováním těchto tužeb a jisker jedné od druhé.  Proto nápravou je jejich vzájemné přiblížení a dosažení úplného přilnutí. To je realizováno prostřednictvím našeho úsilí, když si přejeme se sjednotit zatímco čteme autentické, původní zdroje, díla psaná kabalisty, kteří dosáhli jednoty a nápravy.

S tímto úmyslem bychom se měli obracet ke knize Zohar.
[26932]
Z 1. části denní lekce kabaly, 18/11/2010, “Hakdama, BeLaila De Kala (Noc nevěsty)”

Filed under: Cesta, Duchovno, Studium, Z ranní lekce | Add Comment →