Kabala se zabývá opravou duše. Každý má duši, ale skrytou. Je to touha poznat smysl života. Když se tato touha probudí natolik, aby dovedla člověka na místo studia kabaly, znamená to že duše se začala rozvíjet. Takový člověk cítí potřebu po moudrosti kabaly. Jinak nebude schopný kultivovat svou duši a zůstane jen bodem, který spustí tlak hnací síly a zakusí ji jako utrpení.

Smyslem našeho života je objevit a rozvíjet naši duši tak, abychom navázali spojení se Stvořitelem. Proto nezáleží na tom jaké přirozené schopnosti člověk má. Někteří tíhnou k přírodě, jiní ke kultuře a vzdělávání; někdo potřebuje primitivní mechanickou práci a jiný filozofii.

Existují líní, hbitý a chytří jednotlivci. Ale neexistuje absolutně žádná souvislost mezi všemi těmito tělesnými vlastnostmi a vývojem duše. Kabala říká: „Není to moudrý kdo se učí.“ Já sám oceňuji poznání a vědecký přístup, ale viděl jsem jak to může člověka zamotat. Proto neexistují žádná omezení, klíčem je touha!

Záleží pouze na bodu v srdci, který je živen silou Světla a není jednou z tělesných vlastností člověka. Neexistuje absolutně žádný vztah mezi přírozenými schopnostmi, zvyky, vzděláním či úspěchem a nápravou něčí duše.
[22358]
Z 4. části každodenní lekce kabaly 1/10/2010, Kabala vzdělávací přístupy

Filed under: Z ranní lekce - 1 komentář →