Otázka: Je psáno: „Nevěř si do své smrti“ – smrti svého egoizmu. Ale jak si mohu pak být jistý, že dojdu do cíle a nikam neodbočím?

Odpověď: Mám duchovní cíl a prostředky pro jeho dosažení a těch se musím držet. Nemůžu si být jist zítřkem, a proto si už dneska přeji podepsal smlouvu, se skupinou a Stvořitelem, abych si zajistil úspěch v dosažení vyššího cíle!

Pokud se neudržím na cestě, spadnu do živočišného stavu a z tohoto stavu budu uvažovat o životě. Pak se mnou Stvořitel nepočítá.

Nebo se pokusím „připojit“ se ke skupině a úplně se předám do jejich rukou, aby mě chránili. Skupina mě k sobě připoutá, abych nevypadl, jako námořníci na lodi, když se dostanou do bouře, připoutávají se ke stožárům, aby nevypadli z paluby. Každý se musí vidět v takovém nebezpečí.

Musím mezi námi sjednat úmluvu, dokud ještě mám síly a povzbuzení – podepisuju spolek. Neboť vím, že může přijít taková doba, kdy nedokážu ospravedlnit duchovní cíl, všechno se mi bude zdát beznadějně špatným a nebudu mít nejmenších pochyb, že mám pravdu.

Proto je řečeno: „Nevěř si do své smrti“. Jestli se člověk neodevzdá skupině, aby ho řídila, bude ho řídit jeho vlastní egoizmus a nebude mít žádné šance vyklouznout. Proč zbytečně ztrácet čas, buď podepiš spolek – nebo se vrať domů stráviv svůj čas na gauči…

Z 1. části každodenní lekce Kabaly 17/09/2010, Shamati # 52 

Filed under: Z ranní lekce | Add Comment →