Odpověď: Je to tím, že se mění Kli (nádoba). Auto nikam nezmizí, ale má touha vzroste a přijaté potěšení z vlastnictví nového vozu už ji nadále nenaplní. Změna touhy je kvalitativní, ne kvantitativní. V duchovním růstu jde spíše o kvalitu, než o kvantitu.

Auto, zaparkované u mého domu, je stále nové a nádherné, ale už mě po týdnu nadále nevzrušuje. K tomu dochází proto, že se uvnitř nás formuje další touha („jazyk prvotního hada“), která má za následek, že si člověk klade otázku „Co mě tato koupě dala?“ Ani tuto otázku nezaznamenáte, přesto se ve Vás probudí a zhatí všechnu Vaši radost.

Po rozpadu či pádu Stromu vědění, se v každém druhu potěšení objevil bod, který jej spojuje se Stvořitelem. Když je vaše touha uspokojena, tento bod se zeptá, zda jste dosáhl věčného potěšení. Nutí vás okamžitě hledat jiný způsob, jak se uspokojit. Tímto způsobem postupujeme celou svou historii, vyvinuli jsme se právě kvůli tomu. Tím se člověk liší od zvířete: rozením nových tužeb.

Podvědomá potřeba být si se Stvořitelem podobný nás stále táhne kupředu, od dob, kdy jsme vylezli z jeskyní, až do dnešního dne, a je to výsledek prvotního hříchu. Naše touhy (Adam a Eva) by zůstaly zvířaty, pokud by člověk uvnitř nás neustále nerostl. Pokud jde o Stvořitele, začneme cítit stud, protože si uvědomujeme, jak se od Něho lišíme. Hanba nás nutí dávat si tuto otázku, „Co jsem z toho získal?“ Podvědomě si myslíme, „Proč potřebuji nové auto, snažím-li se dosáhnout Stvořitele?“ Dokonce, i když si nejsme našeho spojení se Stvořitelem vědomi, pochází trýznivá prázdnota uvnitř nás od Něj.

Ze. 4.části denní kabalistické lekce 9/2/10, „Úvod do knihy Panim Meirot uMasbirot”

Filed under: Duchovno, Z ranní lekce | 1 Comment →