Ve skutečnosti není rozdílu mezi Stvořitelem a skupinou, ten existuje pouze v našem egu. Utajen je přede mnou pouze jeden element: zdroj potěšení. To je důvod, proč vidím skupinu namísto Stvořitele.

Je tomu tak v zájmu mé vlastní spásy, protože tak si k nim mohu vytvořit nesobecký vztah, který není poškozen potěšením, jenž mi mohou poskytnout! Proto jsou mi radost a naplnění, které ve skupině existují, skryté. Jsem tak schopen si s nimi vybudovat vztahy pomocí svého svobodného, nezávislého jednání.

Pokud by Stvořitel sám sebe a svou lásku ke mě odhalil najednou, zavázalo by mne to ve všem a přišel bych o možnost používat svou svobodnou vůli. Když je mi Stvořitel skryt, jsem na něm nadále zcela nezávislý: Cítím-li, že mám ke skupině blízko, přiblížím se jí, když ne, vzdálím se jí; mohu si o nich myslet, cokoli chci. Utajení je ze strany Stvořitele velkou laskavostí. Dělá to pro naše vlastní dobro, aby nám tak umožnil vybudovat sebe samotné.

Utajování mi dovoluje zůstat neutrální a vytváří mou individuální povahu a hodnoty. Jen se mi zdá, že jsem obklopen skupinou cizích lidí. Ve skutečnosti je to má vlastní duše, mé duchovní Kli!

Z 1. části denní kabalistické lekce 9/1/10, „Co je při práci den a noc?“

Filed under: Duchovno, Vnímání, Z ranní lekce | Add Comment →