Monthly Archives: Červen 2010

Otevřené dveře ke svobodě

Dr. Michael LaitmanOtázka, kterou jsem obdržel: Jak může člověk hřešit v úplně první fázi dvojitého skrytí (jak je zmiňováno v bodě 58 Úvodu do studia deseti Sefirot)? V tomto bodě spiritualitu skutečně nepozoruje; aby zhřešil, člověk musí být schopen rozumět tomu, co dělá.

Má odpověď: Kabala tvrdí, že jsi zločinec od začátku; narodil ses tak. Všichni jsme zločinci! Ale nemusíme být chytáni, protože už jsme uvězněni tím, že jsme na tomto světě. Vše co můžeme udělat je, že si uvědomíme, že jsme uvěznění zločinci, a že je nám tento stav dán od samého počátku. Přeje-li si někdo opustit vězení, může jít, dveře jsou otevřené! Avšak aby se tak stalo, člověk musí změnit sám sebe.

Naše hříchy a chyby nám odhalují, nakolik jsme Stvořiteli protikladem. Pokud je tak ale nevidíme, pak není žádných hříchů nebo chyb. Toto je fáze nazývaná „Řízení odměnou a trestem“. Odměna je možnost jednat ve smyslu dávání. Trest je její nedostatek.

Hříchy jsou důsledkem dvojitého skrytí; chyby jsou důsledkem jednoduchého skrytí. Jedno skrytí je přes „Není nikoho jiného kromě Něj,“ a druhé přes „Je dobrý a koná dobro“.  Chybujeme-li v obou, je to nazýváno hříchem. Chybujeme-li v jednom z nich, jedná se o chybu.

Proto je snadnější napravovat chyby. Napravováním chyby napravíme polovinu hříchu a bude snazší napravit jej v plném rozsahu, protože nyní se hřích stal chybou. V podstatě stále napravujeme chyby, protože dokonce i hříchy se nejprve změní v chyby a jsou skutečně napraveny jen tehdy, začneme-li dostávat za účelem dávání. Tomu říkáme pokání z lásky, spíše než ze strachu.

Z třetí části každodenní kabalistické lekce 13/06/2010, Úvod do studia deseti Sefirot

Jednota je nová realita

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co je jednota? Je to vnitřní pocit, nebo odhalení nějaké síly?

Odpověď: Jednota je nová realita, o které nemáme ani tušení. Jedná se o nový materiál, který jsme předtím necítili, a který má vlastnosti duchovního světa: vlastnosti odevzdání. Když se staneme součástí této dimenze a žijeme v ní, začínáme odhalovat jiný, nový rozměr, jako bychom našli sami sebe na jiné planetě. Odhalíme tento rozměr ve vlastnostech této látky: v odevzdání. (Pokračování textu…)

Věřit znamená cítit

Laitman_024Otázka, kterou jsem obdržel: Co je to „víra“ před překročením Machsomu (bariera duchovního světa)?

Moje odpověď: Než osoba překročí Machsom a vstoupí do spirituality, nemá víru. Pojetí víry v kabale je zcela odlišné od toho, co je považováno za víru v běžném životě. V kabale jsou všechny tyto pojmy definovány na úplně jiné úrovni.

Víra je vnímání Stvořitele. Pokud cítím Stvořitele, věřím v Něho. Všimněte si, jak rozdílné to je od toho, co jsem si myslel předtím. V našem běžném životě je víra něco, co nevidíme ani neznáme, ale věříme jako by ve skutečnosti opravdu existovala.

Kabala říká, že to není víra, ale pouhá fantazie. Kabala spoléhá výhradně na realistické, skutečné vnitřní pocity: Pokud cítím Stvořitele, dostanu sílu k práci proti svému egu. Jedna síla proti druhé, pozitivní proti negativní. To je to, co nazýváme „víra nad rozumem“, tedy víra nad egoismem a pocity v něm. Povznáším se nad to všechno, protože jsem schopen používat Vyšší rozum a pocity. Přesto, když je nemám, jak mohu pracovat? Na základě vyprávění někoho jiného?

To není to, co nazýváme vírou. Je to hra, kterou lidé hrají v tomto světě, protože neznají lepší způsob, jak se ujistit. K dosažení víry musíme dosáhnout odhalení. Moudrost Kabaly je odhalení Stvořitele stvořením, a to se nazývá „víra“.

Z první části každodenní lekce kabaly 11/06/2010, Shamati # 50

Dáváním získáváme víc

Dr. Michael LaitmanOtázka, kterou jsem obdržel: Je egoistické dávání vyšší stupeň než egoistické přijímání?

Moje odpověď: „Dávání s cílem dostávat“ je pokročilejší stupeň, složitější přijímání. Je zřejmé, že můžeme získat více a s jeho pomocí způsobit větší škodu. Přesto egoistické dávání umožňuje osobě pochopit, že odevzdání je cennou kvalitou, která mu pomáhá získávat.

U přímého přijímání jsou jeho možnosti omezené, zatímco odevzdání může poskytnout více příležitostí a přínosů. Lidstvo by se vůbec nevyvinulo, kdyby lidé neotvíraly podniky, v nichž dávají ostatním tím, že prodávají své služby za účelem zisku. Lidé by se jednoduše stáhli do sebe, stejně jako zvířata, která mohou dostávat pouze egoisticky. Jen člověk se svým rozvinutým egoismem chápe, jak dávat pro svůj vlastní prospěch, tak aby měl mnohem větší výnos později.

Nicméně, kabala mluví jen o jednotě mezi námi, a z tohoto důvodu, a to i na prvním stupni egoistického přijímání, mluví o vztazích mezi přáteli, a ne o každodenním životě. Všechny tyto stupně se týkají mého spojení s ostatními dušemi a odhalení Stvořitele uvnitř tohoto spojení.

Z čtvrté části každodenní lekce kabaly 09/06/2010, článek, “Mohlo by něco negativního sestoupit z nebe?”

Momenty z ranní lekce: On má tvou duši (14.06.2010)

Úžasná přitažlivost spirituality

Dr. Michael LaitmanOtázka, kterou jsem obdržel: Je možné požádat Stvořitele, aby dal bod v srdci těm, u nichž se zatím neprobudil?

Moje odpověď: Musíme se modlit za celé lidstvo, aby rychle dosáhlo skutečné duchovní potřeby po cíli stvoření. Nicméně, modlit se pro vás znamená usilovat o vnitřní sjednocení s takovým napětím a silou, že to pocítí všichni ostatní, jako oheň který plane v nitru.

Představte si, že lidstvo je dnes téměř bezvládné tělo, možná ne ještě úplně mrtvé, ale ve stavu bezvědomí. A my jsme jeho orgány, snažící se oživit samy sebe a přivést zpět život tomuto společnému organismu. Postupně se celé tělo začíná probouzet. To představuje naši práci.

Nejdůležitější práce v šíření není v externím úsilí (množství knih, které vydáváme, nebo materiálů na internetu), je to ve sjednocení mezi námi, jehož prostřednictvím probouzíme lásku, spojení, a teplo v našem úplném celosvětovém sjednocení lidí, kteří studují kabalu. Je to právě tato práce, která ovlivňuje všechny ostatní, a oni najednou začnou cítit, že v tom je něco jedinečného! Ale co to přesně je, to nevědí. Nicméně, najednou nás najdou.

Koneckonců, srdce každého člověka ho nějak dovedlo ke kabale, i když on sám nechápal jak. Je to prostě tak, že jakmile v něm tato potřeba vznikla, začal hledat, a najednou srdcem cítil, že jeho místo je tady. Je to proto, že jeho touha byla již namířena stejným směrem.

Byla to velmi malá touha po spiritualitě, bod v srdci, skrývající se hluboko uvnitř, ale podnítili jsme tak silný oheň, že ho lidé ucítili z dálky. Proto vše závisí na našem vnitřním sjednocení. To je nejefektivnější šíření.

Z první části každodenní lekce kabaly 11/06/2010, Šamati #50

Psychologická bariéra na cestě k odevzdání

Dr. Michael LaitmanNa cestě k duchovnímu cíli existuje psychologická bariéra. Chci-li dosáhnout odevzdání, nesmím se ptát na nic jiného, než jak odevzdávat. Navíc to není odevzdání ve smyslu mé egoistické mysli a mé současné touhy. Znamená to, že nemohu požadovat nic, co je v mém současném chápání, to by byl opak skutečného odevzdání a duchovního stavu. Teprve když se přesunu do duchovního stavu a získám tuto duchovní vlastnost, začnu tam zkoumat sám sebe svou novou myslí a novým srdcem. Potom budu cítit a chápat uvnitř tužeb odevzdání.

Prostě nemohu poznat odevzdání ve svých egoistických tužbách, to nebude fungovat. Ve skutečnosti úplně první fáze vstupu do spirituality se nazývá „přechod Machsom“ (bariéra před duchovním světem) právě z tohoto důvodu. Vnímání kvality odevzdání je zcela odděleno od všeho, co se odehrává v mých současných přáních. Proto to, že požaduji kvalitu odevzdání, je nad rozumem (nad mým současným chápáním). Chci jen vědět, jak získat tento atribut, i když nevím, co to znamená. V současnosti s ním nemám žádné spojení, žádný kontaktní bod, nebo možnost ho vyzkoušet. Prostě ho přijímám v takové formě jaká mi bude předána Shora.

Takový postoj nesedí serioznímu, vyvinutému a inteligentnímu člověku. Nicméně, je to pravý opak. Ti, kteří mají pokročilé vnímání, mysl a porozumění všech procesů, kterými procházíme, zkoumají svůj egoismus a vidí, jak jsme jím zcela ovládáni a zotročeni. Chápou, že nemáme jinou možnost, než se nad to povznést, tím, že se sami odstřihneme od svých současných tužeb a omezeného egoistického vnímání a mysli.

Proto v průběhu lekce pouze žádám světlo, aby na mě pracovalo. Nezáleží na tom, co se mnou dělá. Jsem jako dítě, které nic nechápe, ale leží v náručí své matky, zcela v souladu s čímkoli, co s ním ona dělá. Musím dosáhnout takové oddanosti a anulovat se před Vyšším. Prosím, „Uzdrav mě!“ Mimo to nic víc nežádám.

 Z první části každodenní lekce Kabaly 02/06/2010, Zohar

Co si vezmu s sebou?

Dr. Michael LaitmanOtázka, kterou jsem obdržel: Bude si má duše pamatovat všechno, co jsem se naučil v tomto životě? Budu pokračovat v učení kabaly a přijdu ve svém příštím životě opět ke skupině?

Moje odpověď: Jediná věc, kterou si člověk bere z tohoto života je duchovní cesta, kterou prošel – ta nezmizí. Koneckonců co se týče duchovna, jsme a stále budeme ve stejné realitě, ale ta je nám trochu skrytá.

Stále se nacházím ve své duši, a to navzdory skutečnosti že to necítím, i nadále s ní pracuji a procházím různými stavy. To vše se děje v mé věčné duši. Skutečnost, že nyní vidím fyzická těla a tento svět kolem mě je „fata morgana“ mého duchovního stavu.

Pokud nyní pracuji niterně, pak začnu v mé další reinkarnaci z vyššího duchovního stavu, a přijdu do kabalistické skupiny rychleji a budu úspěšnější v mém studiu. Celá předchozí cesta ve mně zůstane v podobě duchovních genů (Rešimot), ale nemizí. V duchovním světě nezmizí vůbec nic, věci se ztrácí jen v našem světě, protože tento svět nakonec zmizí celý. Mezitím nezůstane nic, co jsem získal svým egoistickým přáním, protože zmizí touha sama, zůstane jen vnější oděv.

Pokaždé, když duše prochází novou reinkarnaci, buduje pro sebe prostředí podle svých schopností a nutnosti sebe-nápravy. Proč existuji v tomto prostředí, a ne v jiném? Je to proto, protože to moje duše vyžaduje. Žádná kalkulacé se neprovádí s ohledem na těla: ta existují ve spojení se všemi ostatními, v tomto světě, ve všech situacích, které jsou nezbytné pro opravu duše.

Mezitím tělo není bráno v úvahu. Vlastně neexistuje vůbec, je to virtuální iluze, která se nám představuje v této podobě. Ve skutečnosti existuje jen duše, ale nejsme schopni ji cítit. A její vývoj jasně určuje, co se stane s těly.

Proto na konci „Předmluvy ke knize Zohar“ Baal HaSulam píše, že jen náprava duše nám pomůže opravit náš svět a vnímat tento hmotný život jako přívětivější. Všechny zločiny, které se vyskytují v tomto světě, jsou důsledkem nutnosti nápravy duše. Zároveň neexistují žádné činy nebo nápravy v tomto světě: změny jsou možné pouze přes duši.

 Z čtvrté části každodenní lekce kabaly 02/06/2010, článek „Jaké úrovně by měl jeden dosáhnout?“

Člověk němůže kráčet sám

Dr. Michael LaitmanPokud zůstanu sám jen na chvilku, bez podpory skupiny, okamžitě upadám. Sám neudržím ani spiritualitu, ani Stvořitele či odevzdání. Zatímco jsem spojen s ostatními, mohu být uvnitř či vně své spirituální nádoby. Jakmile ztratím jejich podporu, upadám.

Člověk nemůže něčeho dosáhnout či se rozvíjet sám o sobě. Nebude schopen si spiritualitu byť na chvilku udržet. Pokud si člověk myslí, že se může vyvíjet sám prostřednictvím kabalistických knih, udržet se na spirituální cestě konáním nějakých skutků, pak se jedná o sebeklam. Člověk bude lhát sám sobě a marně bude doufat v povznesení. Bez účasti a spojení se skupinou, což se nazývá vzájemná záruka, nemáme naději zůstat ve spirituálním světě ani na chvíli.

A kromě toho být přítomen ve spirituálním prostředí neznamená být v něm fyzicky. Na čem záleží je to, jak silně si člověk přeje být tímto prostředím ovlivňován, jelikož právě to svědčí o jeho touze být pod vlivem Vyšší síly či Stvořitele. Pokud však jen o samotě čte kabalistické texty, nebude pod vlivem Stvořitele, protože všechno, co přečte, prochází skrz jeho egoistický filtr. Knihy bude vnímat, chápat a cítit tak, jak si přeje jim rozumět!

Tak jsem pod vlivem Stvořitele pouze, pokud to, co čtu, ke mně přichází prostřednictvím skupiny. Stvořitel či Světlo “přebývá mezi svým lidem,” myšleno ve skupině, v seskupení duší.

Individuálně nemáme možnost spirituálního rozvoje. Musíme pochopit, že naším jediným nástrojem k odhalení Stvořitele je naše spojení.

Ze čtvrté části každodenní kabalistické lekce 06/06/2010, článek „O významu společenství“

Momenty z ranní lekce: 5 tipů, jak dosáhnout duchovní reality (07.06.2010)