Monthly Archives: Duben 2010

Momenty z ranních lekcí: Jak se rozvíjet

Světlo budoucnosti

Laitman_039Čtu Zohar a přeji si proniknout do jeho vnitřního obrazu. Jaké jsou to touhy a vlastnosti? Chci zcela vymazat tento materiální, vysněný, imaginární obraz. Chci si místo toho představit opravdový obraz. Co bych viděl, kdyby se právě teď odehrálo toto odhalení? Chci se o to snažit jako dítě, které chce být dospělé. Pak uvnitř sebe uvidím spojení vlastností a tužeb, místo abych viděl tyto hmotné obrazy.  

 Touto snahou budím Světlo, které Přetváří, jenž mě srovnává se Stvořitelem. Nemusím o tomto Světle přemýšlet; probouzí jej snaha vidět pravý obraz. Doopravdy zde není žádné „Světlo, které přetváří,“ je tu jen pokročilejší obraz světa na dalším, vyšším stupni, který se, ve srovnání se mnou, jaký jsem teď, nazývá Světlo. Pokud na mě ve srovnáním se současným obrazem dělá dojem vnitřnější obraz, nazývá se Světlo.

Světlo vnímáme jako zvláštní stimulaci v touze. Zaznamenáváme jej písmeny stejným způsobem, jakým zaznamenáváme touhy. „Usiluji ke Světlu“ znamená, že usiluji o pokročilejší stavu odevzdání. To pro mě znamená Světlo.   

Z první části Každodenní kabalistické lekce 19/4/2010, Zohar

Vrchní logika

Laitman_144Otázka, kterou jsem dostal: Jaká je logika ve „víře nad rozumem?“

Má odpověď: “Víra nad rozumem” má logiku Vrchního. Logika spodního je, když vidím svět skrze svou mysl a pocity. Takto žiju. Postupuji po ploché rovině, pouze na své úrovni a nikdy se nemohu pozvednout výše. To se nazývá „víra pod rozumem“ nebo „víra uvnitř rozumu.“ Víra neurčuje mé činy; víra, což je vlastnost odevzdání, není nad rozumem.

Ve “víře nad rozumem” je to jako bych si sundal brýle a neviděl nic jiného než Vrchního. Jsem připraven se k Vrchnímu připojit v čemkoliv si přeje. Chci díky síle adheze s Ním získat Jeho pocity a poznání. Tímto činem se jsem ochoten úplně anulovat, rozloučit se svým „nastavením.“

Když získám Jeho stupeň, dostanu Jeho víru (Jeho vlastnost odevzdání) a poznání, které je vyšší než to mé. Skrze sílu většího odevzdání též získám vyšší poznání. To se nazývá „víra nad předchozím rozumem.“ Tímto způsobem dosahuji vyššího stupně.

Proto ti, kteří postupují „vírou nad rozumem“ ve skutečnosti zvyšují poznání, protože mají nové nádoby vnímání. To protože Světlo Chochma (poznání, dosažení) se šíří pouze ve Světle Chasadim (odevzdání, víra).  

Zatímco ti, kteří se ve zvířecí mysli nemohou pozvednout nad svůj rozum, se drží svého současného stavu a nechtějí nic většího; nemohou před vyšším stupněm, před učitelem, anulovat svůj názor. Tak ničeho nedosáhnou a zůstanou „zvířaty.“ Budou „chytří a rozumní“ uvnitř hranic svých myslí, ale ani si neuvědomí, že existuje vyšší moudrost. Koneckonců, vyšší moudrost vždy vypadá, jakoby postrádala jakýkoliv současný základ.

Momenty z ranní lekce: Co mě ovlivňuje?

Objevujeme nový svět

Laitman_702_02Naše činy jsou v kabalistické vědě podobné činům vědců. Objevujeme nový svět. Napravujeme se, a když tyto nápravy děláme, učíme se a postupně se vyvíjíme podél náprav a uvnitř nich.

Proto nikdo nemůže znát svůj budoucí stupeň, dokud jej nedosáhne. Člověk nepostupuje po jasné, otevřené cestěy. Nic není odhaleno! Cokoliv, čeho člověk dosáhne, bylo vždy až do posledního okamžiku skryté a nesrozumitelné. Takto postupujeme.

Písař Tóry

Z knihy Šamati, článek 197: Kniha, autor, příběh. Kniha je považována za (stav), který předchází tvorbě (plánu). Autor je majitel knihy. Spojení autora a knihy zaujímá formu „příběhu,“ to jest Tóry spolu s Dárcem Tóry.

Vidíme se uvnitř nějakého druhu reality a musíme zkoumat abychom zjistili, jaký to má význam? Je to iluze nebo pravda? Nebo jsou ty dvě možná stejná věc? Stejný program, který se uvnitř mě odvíjí spolu s řetězcem příčin a následků. Ale kdo je autorem? Budu uvnitř sebe schopen rozpoznat autora příběhu, který čtu? 

Kniha (tato celá realita) již existovala, než jsem ji začal číst a objevovat. Avšak všechna odhalení se odehrávají uvnitř mě, protože, jak procházím knihou od začátku až na konec, ten příběh čtu a získávám dojmy z jeho plynutí.

Do stupně, do kterého se s ní obeznámím a jsem v ní zahrnut, odhaluji uvnitř toho příběhu autora knihy. Jak jdu dovnitř knihy, její příběh mě začíná budovat a tlačí mě, abych se také stal jejím autorem (či písařem).

Příběh je Tóra, která nás vede k úplnému odhalení celé knihy, ve které jsme společně s Tím, kdo Tóru dává. Každý z nás to pro sebe odhaluje na novo, ale potřebujeme učitele aby nám pomohl číst tuto knihu.  Podobně čte v našem světě dospělý dítěti, dokud dítě nevyroste a nenaučí se číst samo.

V kabalistické vědě musí dospělý (duchovně mluvící) pomhat dítěti. Člověk nemůže odhalit knihu sám, ale pouze když mu je předána od učitele (na studenta). Takto se každý z nás musí naučit číst knihu a procházet tímto příběhem, aby odhalil uvnitř knihy odhalil autora.

Dokud se nanaučím číst sám a procházet celou touto cestou, neodhalím knihu a jejího autora, protože to je možné jen tehdy, když jsem Mu podobný. Postupně se sám stávám autorem, jelikož píšu Tóru na látku (hmotu) své touhy, která neustále přejímá nové formy písmen.

Dokonce i když byla tato kniha již napsána Autorem, stávám se jím též. Když tím příběhem procházím od počátku do konce, srovnávám se a spojuji s knihou, autorem a příběhem.

Poznámka: V hebrejštině slovo Sofer znamená jako spisovatele (autora), tak písaře. Jediným autorem je Stvořitel, který napsal pouze jedinou knihu, Tóru, která zahrnuje vše. My ji pouze přepisujeme (odhalujeme), každý z nás uvnitř sebe.

Momenty z ranní lekce: Nezávislost na Stvořiteli

Momenty z ranní lekce: Hora Sinaj

Stvořitel je naše nejvnitřnější dosažení

wordsStvořitel je vaše napravená vlastnost. Stvořitel je odhalován uvnitř vytvořené bytosti, a proto se v hebrejštině nazývá „Bo-re“ („Přijď a spatři“). 

Musíte dosáhnout svého napraveného stavu, svého napraveného já, a pak uvidíte své napravené vlastnosti a budete je nazývat „Stvořitel.“ Stvořitele odhalujete uvnitř sebe, uvnitř svých napravených nádob vnímání. Necítíte nic, co by bylo vně vás.

Celou realitu, vše co existuje, vnímáme v nás, v našich pocitech. Proto Kniha Zohar uvádí, že všechny světy a vše, co je naplňuje, včetně Stvořitele, existuje v člověku. Je to proto, protože to je člověkem cítěno pouze uvnitř. Vše pouze vypadá, jakoby to existovalo venku, vně nás. Tato iluze je nám dána záměrně, abychom skrze kontrast vnímání „vnějšku“ a „vnitřku“ získali schopnost vidět svět, nás a Stvořitele ze strany – stejně dobře jako zevnitř. Pak budeme schopni cítit tvorbu stejně jako On: než byla vytvořena, v procesu, kdy je vytvářena, a v budoucích „vyšších stavech.“

Duchovní vnímání je postaveno na cítění uvnitř tužeb „druhých lidí,“ které k sobě připojujete skrze touhu odevzdávat jim a milovat je. Vaše touha takto roste a do té míry, do které se spojíte s jinými touhami, začínáte odhalovat větší a širší realitu.

V našem světě odhalujeme „Svět Asija,“ kde je každý člověk uzavřen uvnitř sebe, ve své vlastní egoistické touze. Ale když se začínáte spojovat se skupinou, která se podobá vaší touze po Stvořiteli, pak do té míry, do které se spojíte s jejich touhou, odhalíte Svět Jecira.

Tím, že se spojujete s prostředím do jedné úplné touhy, odhalujete vlastnost odevzdání, které jste dosáhli, a to se nazývá „Stvořitel.“ Fenomény, které odhalíte ve své napravené touze, se nazývají Světlo a jejich nejniternější zdroj se nazývá Stvořitel.

Ale pak je uvnitř vás odhalena větší egoistická touha, kterou je vaše „já,“ a tím, že se skupinou snažíte spojit nad touto egoistickou touhou, dosahujete Světa Berija.

Takto odhalujeme všech pět světů. Baal HaSulam píše v „Uvedení do moudrosti kabaly,“ že všechny světy existují uvnitř člověka. Kabalistická věda je odhalením Stvořitele vytvořené bytosti, uvnitř vytvořené bytosti, tedy uvnitř jejích napravených přání (smyslů). Tím, že odhalujeme vlastnost odevzdání, také dosahujeme Zdroje těchto přání, jejich Zakladatele. Toto nejvnitřnější dosažení se nazývá Stvořitel.

„Ti, kteří hledají, Mě naleznou“

Laitman_705Otázka, kterou jsem dostal: Co bych měl dělat, pokud se během lekce k Zoharu nemůžu koncentrovat ani 5 minut? Nevím, kde to všechno mám uvnitř sebe hledat.

Moje odpověď: Za každou cenu pokračuj v tom, že v sobě hledáš všechny vlastnosti, popsané v Knize Zohar. Kdyby bylo nemocnému řečeno, že tento text obsahuje informace, díky nimž se může uzdravit, uniknout potížím, bankrotu a jiným problémům, chamtivě by „hltal“ text, snažíc se absorbovat každé jeho slovo. Pokud by byl vystrašený a hledal v textu spásu, snažil by se mu porozumět, i kdyby byla kniha napsaná v cizím jazyce.

Ale nás nedostatek duchovnosti nestraší. Pouze prostředí v nás může vyvolat tuto touhu.

Takže dokonce i když nevíš, kde po tom  uvnitř sebe pátrat, stejně pokračujv hledání. Představ si, že vstupuješ do nového, temného, neznámého místa a nic nevidíš. Máš baterku a pokaždé, když něco uslyšíš, namíříš tou baterkou a doufáš, že něco najdeš.

Jako dospělí studujeme tak, že naplňujeme svůj intelekt. Ale pocity se skrze intelekt nevyvíjí.  Jako děti se však vyvíjíme posloucháním a pozorováním, aniž bychom rozuměli tomu, co jsme slyšeli či viděli. Právě proto jsme rozvinuli své pocity a mysl. Byly nám vyprávěny příběhy, ukazovány věci, ale my jsme jim nerozuměli. Byla nám vysvětlována spojení mezi věcmi, ale my jsme je nechápali. Avšak právě kvůli našim snahám porozumět jsme se změnili ze zvířete v lidskou bytost.

Proto teď, když se snažím uvnitř sebe rozvinout nové smysly a mysl, čtu Zohar bez toho, abych rozuměl o čem „to“ vše je. Avšak mé snahy uvnitř mě odkrývají nové schopnosti a nakonec začnu vnímat a chápat něco, co mi bylo skryto.

Vrchní Svět je mezi námi. Potřebujeme jen pokračovat v tom, že se bude vyvíjet z lidské bytosti tohoto světa vstříc tomu, abychom se stali „člověkem“ Vrchního Světa. Vynalož veškeré úsilí, abys viděl. Takto se vyvinou tvé smysly. Poté co začneš vnímat, začne pracovat také tvá mysl.