Naše myšlenky a touhy jsou provázány. Proto právě teď, když studujeme Knihu Zohar, pokud je někdo líný, oslabuje to všechny ostatní. Ten člověk bude za svůj skutek potrestán tím, že pro něj bude ještě těžší pokračovat ve studiu.

Všichni jsme ve společné lodi. Buď v ní vrtám díru, nebo se, jak nejlépe můžu, snažím naši společnou loď poháněn svou myšlenkou.

Čím méně energie mám, tím je to pro mě obtížnější. Avšak pokud tyto překážky překonám, pak ke společnému usilí vyvolávat Světlo přispívám velikou snahou. Proto všechny ostatní ovlivňuji a to se mi skrze ně vrací. Výsledkem toho skončím jako vítěz.

Proto čím obtížnější to je během studia, tím je to lepší. Musím cítit odpovědnost, protože jsem podepsal skupinovou smlouvu, vzájemnou záruku, a tento fakt mě zavazuje jednat.

Je nemožné číst Knihu Zohar sám; potřebuji prostředí. Prostředím jsou lidé, kteří studují po celém světě a očekávají od studia výsledky. Stvořitel probudil několik milionů lidí v různých částech světa, kteří teď čtou Knihu Zohar společně s námi. 

Každý člověk, který sedí před svou televizí nebo počítačovou obrazovkou musí pochopit, že pokud je v tomto okamžiku líný, pak ovlivňuje všechny ostatní! Tento přestupek se k němu vrátí a bude jej odstrkovat od dosažení cíle stejnou měrou, do které nám všem ublížil.

Proto není studium jen mou osobní prací. Právě teď se všichni z nás snaží společně přitáhnout Obklopující Světlo a s jeho pomocí přiblížit naši loď blíže k cíli. Je psáno, že člověk musí dosáhnout takového stupně lásky ke svému příteli, že by mu dal svůj poslední polštář, kdyby jej ten přítel chtěl.

Nyní se zamyslete: váš přítel chce postupovat vstříc duchovnímu cíli a společně postupujete stejným směrem. Avšak ty ho náhle opustíš! Jaký druh trestu si zasluhuje zrádce takového kalibru?