Pozvedání se do Nekonečna

Memories of Past Lives Are Just Fantasies of This Life Všichni jsme přišli ze Světa Nekonečnosti, což je jediná touha, ve které jsme spolu všichni spojeni jako buňky společného těla. Spojení, které existovalo před naším sestupem do tohoto světa bylo udržováno silou Stvořitele; On nás „potlačil“ Svým Světlem a násilně nás sjednotil.

Pak nás opustil, „omezil Se,“ a Světlo se ztratilo. Jak se vzdalovala dále od Světla, začala Touha sestupovat níže a níže, dokud se zcela nerozbila do malých fragmentů. Výsledkem se každý fragment cítil zcela nespojen a oddělen od ostatních.

Ale pak, když jsme prošli ještě hlubším pádem, a nyní začínáme odhalovat, že jsme k druhým připojeni; avšak naše spojení je negativní, což nás nutí se chtít navzájem využívat či dokonce zabíjet. Naše spojení je negativní a opačné tomu, jaké by mělo být.

Musíme dojít k tomuto uvědomění, abychom pak začali stoupat vstříc spojení mezi námi, do té stejné Malchut Světa Nakonečnosti. Avšak tentokrát se do ní pozvedneme sami tím, že se připravíme za pomoci studií a různých činností a tím, že budeme toužit postupovat vstříc napravenému stavu.

 Celá náprava se rovná sjednocení se dohromady. Proto je psáno „‚Miluj svého bližního jako sebe sama‘ je hlavním pravidlem Tóry.“ Jak se stává napravenou, je naplněna Světlem. Podle zákona rovnocennosti formy, čím víc se touha otevírá odevzdání, tím víc ji Světlo naplní. Ze strany Světla tu nejsou omezení; všechna omezení jsou vždy činěna ze strany touhy.

Discussion | Share Feedback | Ask a question




"Kabala, Věda a Smysl Života" Komentáře RSS Feed