V každém z nás je přání všech úrovní vývoje – neživé, rostlinné, živočišné a lidské úrovně. Na úrovni člověka je uvnitř nás přání všech druhů lidí, které vidíme v našem světě. Ve skutečnosti to není svět, ale já. Všechny vlastnosti jsou ve mně, loupežníci, lháři, dobří lidé, mudrci i hlupáci. Všechno to jsem – já.

Pouze se mi zdá, že tento obrovský svět existuje, v podstatě je to pouze prezentace mých vnitřních přání a vlastností. 

Ukazují se mi v různých tvářích, neživých, rostlinných, živočišných nebo lidských, v mých 4 úrovních přání. Podle toho, jak vidím svět, mohu pochopit, do jaké míry jsem napraven nebo nenapraven, dobrý nebo špatný. Čili jaké přání musím napravit.

Jestli opravuji svůj postoj ke světu – napravuji sebe. Protože když vidím svět mimo sebe, tak lépe rozumím, co mám zlého v sobě, egoistického, a jak mohu dosáhnout dobra, odevzdaní, v  pro mě zdánlivě vnějším světě. A naopak: když se napravuji sám, vidím, že se celý svět lepší. 

Svět neexistuje: pouze se mi zdá – jako na obrazovce televize.

Z lekce ke knize Zohar, 23.12.2009