Kabalisté vysvětlují, že touha je jediným stvořením, které Stvořitel vytvořil. Skládá se z 613 (Tariag) různých tužeb se všemi jejich odlišnými manifestacemi. Žijeme právě uvnitř těchto tužeb. Všechny jsou námi.
Na tyto touhy svítí Světlo Stvořitele. V realitě je to On, kdo rozděluje jednu společnou touhu do množství určitých tužeb, protože se touha pod vlivem světla stává rozdělenou a je udělána komplexnější. Proto se rozděluje do různých částí, dokonce i částí, které jsou si protikladné.
Mezi těmito touhami jsou některé touhy odporující a opačné Světlu a jiné jej podporují a jsou Světlu podobné. Zlé touhy v nás nás táhnou od Světla a odcizují nás jemu; nazývají se „zlý pud“ (Jecer HaRa), „zlé síly“ (Kohot HaTumah) nebo druhá strana (Sitra Achra). Dobré síly v nás se nazývají Jecer HaTov, táhnou nás blíže vstříc cíli a pomáhají nám jej dosáhnout. Nazývají se „síly svatosti“ (Kohot HaKeduša).
Jsou v nás také touhy na různých úrovních vývoje: nehybná, vegetativní, pohyblivá a lidská. Dodatkem jsou zde touhy, nazývané „andělé,“ „démoni,“ „duchové,“ a tak dále. Je zde nesmírné množství různých druhů tužeb. ale všechny jsou uvnitř nás: skládáme se z nich.
Avšak vztahujeme se k našim touhám a vlastnostem různými způsoby. S některými zacházíme, jako by nám byly bližší a s jinými jako by nám byly vzdálenější či protikladné, a též užitečné či škodlivé. Zacházíme s nimi jedním či druhým způsobem v závislosti na našem cíli, na našem způsobu práce s nimi a jiných ohledech.
Nicméně nehledě na to, co můžeme říkat, myslel či jmenovat, vždy se vztahujeme k našim tužbám. Lidé, které kolem sebe vidíme jsou také vyjádřením naší touhy, touhy, která „naši“ formu nabrala pod vlivem Světla.
Některé touhy jsou velké a relativně konstatní; pokud se změní, dělají to pomalu. Tyto touhy jsou na nehybné úrovni vývoje. Jiné touhy jsou flexibilnější a jsou na vegetativní a pohyblivé úrovni. Mění se rychleji či pomaleji podle jejich typu a síly. Všechny tyto touhy závisí na vyžší úrovni tužeb – lidské úrovni, také nazývané „duše.“ „Pohyblivé“ touhy , které jsou menší než tato úroveň, se nazývají „duchové“ či „andělé.“
Dodatkem, „komnaty“ jsou různými druhy prostorů či dutin; toto jsou touhy nehybné úrovně, které mají své vlastní charakteristiky. Některé touhy, pracující uvnitř těchto komnat, jsou aktivnější a přizpůsobivější a odkazuje se na ně jako na „duchy,“ kteří jsou na vegetativní úrovni. Touhy, které jsou ještě aktivnější, operují uvnitř duchů; toto jsou „andělé,“ pohyblivá úroveň. Nakonec, na ještě hlubší úrovni jsou duše, které jedna druhé pomáhají.
Tímto způsobem nám Zohar odhaluje celý svět. Ale celý svět je uvnitř mě a mých tužeb. Je to jako bych mezi nimi cestoval, jako maličký člověk v kresleném filmu, putující uvnitř svého vlastního těla, pronikající různými orgány a prostory mezi nimi a vidící, jak jeho celý organismus pracuje.
Zohar nám popisuje něco velmi podobného. Říká nám, že jsme všichni jako duchovní svět a že je celý duchovní svět uvnitř naší touhy, která se nám jeví jako by byla uvnitř či venku ve všech druzích odlišných stavů. A vše toto je zamýšleno, abychom s tím pracovali.
Filed under: Cesta, Člověk, Svět, Vnímání, Zohar - články ke knize -
Žádné komentáře→
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru
